Novela zákona o finanční kontrole Ministerstva financí je v rozporu s mezinárodními standardy a dobrou praxí

Na program příští schůze poslanecké sněmovny bude pravděpodobně zařazeno projednání novely Zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě. Názor odborné veřejnosti je jasný. Novela není v souladu mezinárodními standardy.

Publikováno: 23.12.2012

Autor: Lukáš Wagenknecht

Téma: Články, komentáře a prohlášení Vnitřní řídící a kontrolní systém ve veřejné správě

Na program příští schůze poslanecké sněmovny bude pravděpodobně zařazeno projednání novely zákona o finanční kontrole. Názor odborné veřejnosti je jasný. Novela není v souladu mezinárodními standardy.

Novela zákona o finanční kontrole z dílny Ministerstva financí jde nejenom proti základním principům dobré praxe, ale také mezinárodním standardům, doporučením Evropské komise a Světové banky.

Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR již v prvním čtvrtletí roku 2012 projednal za účasti náměstka ministra financí Miroslava Mateje a ředitele odboru 17 Kontrola Jana Málka jejich nekvalitní novelu.

Úplný záznam z jednání Kontrolního výboru PSP ČR  příkládáme jako přílohu.

Komentář Lukáše Wagenknechta

Za odbornou veřejnost vystoupil Lukáš Wagenknecht z pozice 1. viceprezident Rady Českého institutu interních auditorů

(Uvedl, že předložená novela je v rozporu s následujícími standardy a modely dobré praxe:

  • Modelem PIFC, který doporučuje Evropská komise a Česká republika se ho zavázala již v roce 2004 implementovat.
  • Standardy INTOSAI, které definují vnitřní řídicí kontrolní systém pro veřejný sektor vydané Mezinárodní organizací nejvyšších auditních institucí SAI.
  • Doporučením světové banky k nefiskálním funkcím daňové správy.
  • Rámcem profesionální praxe interního auditu vydaného mezinárodní asociací „The Iinstitute of Internal Auditors, Inc.

Dále uvedl, že:

  • Předložená novela nenaplňuje hlavní důvod pro její předložení spočívající v naplňování protikorupční strategie vlády, resp. nejsou posíleny žádné kontrolní mechanismy ve veřejné správě s ohledem na protikorupční jednání.
  • Novela neposiluje manažerskou odpovědnost za hospodaření s veřejnými prostředky.
  • Novela neobsahuje posílení funkční nezávislosti interního auditu, které je dlouhodobě kritizováno a ohrožuje smysluplný výkon interního.
  • Novela zavádí novou auditní činnost „audit ve veřejné správě“, která nesystematicky dubluje činnost interního auditu.
  • Prohloubení zapojení územních finančních orgánů, zavedením auditu ve veřejné správě bez jasné odpovědnosti ještě více diverzifikuje (roztřišťuje) systém finanční kontroly ve veřejné správě.
  • Pro provádění auditu ve veřejné správě novela zavádí uplatňování mezinárodních auditorských standardů, které nejsou ani v důvodové zprávě blíže charakterizovány. Bylo by dobré upřesnit, aby v praxi nedocházelo k výkladovým problémům.
  • Předložená novela umožňuje různé interpretace a velkou aplikační volnost, resp. vykladatel při nastavování souvisejících doprovodných metodik není vázán žádnými mantinely.
  • Používaná terminologie nepromítá, resp. neharmonizuje, aktuálně používanou terminologii v evropském prostředí (např. příkazce operace, správce rozpočtu a hlavní účetní).
  • Centralizace auditu finančních prostředků EU je jednou z možných variant, nicméně vhodnější než pod MF by bylo přímo pod vládou ČR.“

I přesto předkladatel Ministerstvo financí nadále trvá na přijetí novely. V případě přijetí takovéhoto řešení dojde bohužel k další defragmentaci a oslabení vnitřního řídícího a kontrolního systému veřejné správy. Je nutné zdůraznit, že nekvalitní kontrolní systém je společně s neřízeným pácháním trestné činnosti jednou z hlavních příčin selhání čerpání dotací jak z národních dotačních titulů, tak ze strukturálních fondů EU.