Nový papež František ukazuje lidem, že morální povinností těch nejdůležitějších je sloužit ostatním. Omyl nohy mladistvým delikventům v římském nápravném zařízení. Nad tímto gestem milosrdenství a odpuštění žasly miliony lidí po celé planetě.

Co je však ve sýt v české kotlině normální. Miroslav Kalousek nejenže dokáže odpouštět, současně s tím učí Čechy odpovědnosti. A to ne ledajaké. Ministr financí si totiž vzal na mušku přímo rozpočtovou odpovědnost.

Kalousek ví, že tomu správnému odpuštění musí předcházet vina pojící se s hrozným trestem. A aby bylo pro co vinit a poté odpouštět, je třeba stanovit přísná pravidla. Ideálně tak tvrdá, že je téměř nemožné je dodržet.

Zákon o rozpočtových pravidlech (zákon č. 218/2000 Sb.) postihuje protiprávní hospodaření a nakládání se státními a evropskými penězi. Porušením rozpočtové kázně je v podstatě každé nedodržení pravidel plynoucích ze zákona nebo rozhodnutí či smlouvy o poskytnutí finančních prostředků v souvislosti s jejich vynakládáním. Ten, kdo poruší rozpočtovou kázeň, musí poskytnuté peníze v rozsahu tohoto porušení vrátit. Pokud například použijete část dotace na jiný účel, než který plyne z rozhodnutí nebo smlouvy o poskytnutí dotace, jste povinni tuto část peněz odevzdat zpět státu. To se zdá být ještě logické. Určité pochybnosti nad smysluplností zákona o rozpočtových pravidlech vyvstávají u těch případů porušení rozpočtové kázně, které lze jen těžko finančně vyčíslit. Může jít například o porušení povinnosti zaslat poskytovateli pravidelnou finanční zprávu nebo o nedodržení stanovených pravidel pro publicitu. Příjemce totiž v případě tak triviálního prohřešku musí vrátit dotaci v její plné výši. Neexistuje totiž způsob, jak pro „nefinanční“ porušení rozpočtové kázně spočítat výši odvodu.

Zákon o rozpočtových pravidlech nedělá mezi jednotlivými druhy porušení rozpočtové kázně rozdíly. Přísný trestem postihuje všechny prohřešky. Jedinou výjimkou je možnost vymezit v rozhodnutí nebo smlouvě o poskytnutí dotace ty případy porušení rozpočtové kázně, které spočívají v porušení podmínek stanovených poskytovatelem a poskytovatel tyto případy porušení vnímá jako méně závažné. Za takto vymezené případy pak zákon ukládá odvod pouze ve výši pěti procent poskytnutých peněz. Bohužel však tuto možnost využívá jen nepatrný zlomek poskytovatelů. Trochu jiná pravidla platí pro evropské peníze. U těch lze přímo stanovit rozmezí výše odvodu pro případy porušení rozpočtové kázně, které spočívají v nedodržení poskytovatelem stanovených podmínek.

Nedodržení podmínek pro použití dotace stanovených poskytovatelem však není jediným titulem, který zakládá delikt porušení rozpočtové kázně. Ve skutečnosti jde pouze o jeden z mnoha důvodů porušení rozpočtové kázně. Není také jasné, proč pro české a evropské peníze neplatí stejný režim ochrany.

Na nebožáky, kteří například zapomněli uvést na svých dokumentech logo poskytovatele, tak čeká jediná záchrana v podobě pardonu Generálního finančního ředitelství. To podléhá Ministerstvu financí.

Příjemci, kterým se takového odpuštění dostalo, jsou pak jistě za projevené milosrdenství méně či více vděční. Možná si někteří v budoucnu na tento dobrý skutek vzpomenou a oplatí stejnou mincí.

Ministr Kalousek oplývá ještě další výtečnou vlastností. Nad nikoho se nepovyšuje. Podobná pravidla zachovává i pro stát a jeho organizační složky. Může být tedy milosrdný i mezi svými nejbližšími.

Asi není třeba dále rozvádět, proč se Kalousek neinspiroval evropským systémem finančních korekcí. Ty jsou založeny na komplexním posouzení fungování vnitřního řídícího a kontrolního prostředí organizace. Každý dělá chyby a určitý rozsah chybovosti je proto považován za normální. Až teprve poté, co je stanovená tolerance chybovosti překročena, sáhne se k sankčním opatřením.

Po přečtení výše uvedeného by pesimista mohl tvrdit, že ministr Kalousek udržuje a upevňuje systém, jehož součástí jsou nejen určitá pravidla, ale také mechanismy, jak tyto pravidla obejít. Bytostný škarohlíd by mohl říci, že jde o systém, který generuje prohřešky, které lze následně za náležité protiplnění odpouštět.

My se však domníváme, že skutečný důvod je skryt jinde. Vše totiž nasvědčuje tomu, že by se ministr Kalousek rád stal příštím papežem. Pro úřadování v Petrově stolci je řádně kvalifikovaný. Je správného vyznání. A především: milosrdenství a schopnost odpouštět má už v malíku.