Pro úspěšný boj s korupcí je nezbytná fungující státní správa, která dokáže odolat politickým tlakům. Na to vedle neziskového sektoru upozorňuje Strategie vlády v boji proti korupci a také Evropská komise, která přijetím kvalitní normy ošetřující vztah úředníků a státu podmiňuje vyplácení strukturálních fondů pro následující programovací období. 

Projednávání návrhu zákona, který měla dnes na stole vláda Petra Nečase, bylo ale o dva týdny odloženo. Mezitím má totiž ministr vnitra Jan Kubice svolat schůzi, kde bude návrh připomínkován zástupci koaličních stran.

Nehledě na to, zda bude schválen, nabízí se otázka, zda je návrh zákona, který se má v Česku týkat 70 tisíc lidí, dostatečně kvalitní a zda nevznikl pouze proto, aby byla splněna podmínka Evropské komise – a to i za cenu, že se nad případnými nedostatky přivřou oči. 

Odborníci, které EurActiv oslovil, se vesměs shodují, že přestože v poslední době došlo k určitému posunu v oblasti profesionalizace státní správy, tak od klíčového problému, totiž vlivu politiků na úředníky, nový zákon Českou republiku neosvobodí.

Zákon pod palbou

Ministerstvo vnitra zdůrazňuje, že verze obsahuje povinné vyhlašování výběrových řízení na úřednická místa či nařízení, podle něhož mají úředníci zakázáno vykonávat funkce v politických stranách a hnutích. 

Zainteresované neziskové organizace ale oponují, že to k odpolitizování úředníků nestačí, protože není narýsována hranice, kdo je politik a kdo úředník. „Norma zcela opomíjí řešení a definování interakcí a vzájemných kompetencí mezi těmito dvěma skupinami,“ říká Lenka Petráková, právnička při občanském sdružení Oživení (více v dřívějším rozhovoru).  

„Tedy i nadále bude platit to, co se odehrává dnes ve státní správě, totiž že politici mohou volit další politiky na různé funkce a tímto způsobem ovlivňovat jakékoli běžné, rutinní výkony státní správy,“ vysvětluje. 

Podle zástupců Transparency International ČR je potřeba změnit systém, který dnes umožňuje nabídnout úředníkům odměny, jež několikanásobně přesahují jejich plat, což nahrává korumpovatelnosti. V návrhu prý chybí i ustanovení nadrezortního úřadu, který by nad implementací zákona o službě veřejnosti dohlížel a nebyl by přitom závislý na politickém rozhodování toho kterého ministerstva.

Výhrady nedávno zazněly i ze strany Legislativní rady vlády, která návrh zákona před jeho postoupením vládě výrazně připomínkovala. „I přes určité zkvalitnění jsme nuceni vyjádřit obavy,“ řekl k tomu předseda rady Petr Mlsna.

Podle něj totiž není jisté, zda norma v projednávané podobě boji proti korupci a odpolitizování státní správy skutečně pomůže. Na druhou stranu Mlsna oceňuje, že návrh zákona obsahuje kritéria pro přijetí úředníků do státní správy, jakož i povinnost vypisovat výběrová řízení, při nichž budou uchazeči hodnoceni tříčlennou komisí.

Evropské peníze, evropská nespokojenost

I přes zmíněné výtky se stále častěji objevují názory, že by Česká republika měla v pořadí již třetí návrh od ministerstva vnitra přijmout. Čas se totiž výrazně krátí a pokud nebude norma upravující vztah úředníků a státu od příštího roku platit (jako je tomu již ve všech ostatních zemích EU), mohlo by na to doplatit čerpání evropských dotací.

Podle Lukáše Wagenknechta z think-tanku Good Governance by se ale vláda ukvapovat rozhodně neměla. „Osobně si myslím, že je hloupost schvalovat něco nekvalitního jenom kvůli fondům,“ uvedl. 

Podobný názor sdílí i právnička Petráková z Oživení. „Nedostatky předkládaného návrhu jsou zřejmé nejen z kritiky odborníků a nevládních organizací, ale i z enormního počtu připomínek od úřadů, Legislativní rady vlády a faktu, že návrh je vládě předkládán s rozpory,“ řekla. Ospravedlňovat tlak na přijetí nekvalitního zákona časovou tísní je podle ní nepřijatelné. 

Petráková také připomíná, že Česká republika již jeden zákon o státní službě má. Norma z roku 2002 ale nikdy nenabyla účinnosti a současná vláda raději otočila list a začala na její přípravě pracovat od začátku. Hlasy, že nová verze není dostatečně kvalitní, sílí navíc i na straně Evropské komise – což může být pro výplatu evropských peněz podobný problém, jako když nebude zákon schválen vůbec. 

Jak se při své nedávné návštěvě Česka vyjádřil Aurelio Cecilio, expert Evropské komise, i dnes, po mnoha zapracovaných připomínkách, existuje řada pochyb o tom, jestli zákon zajistí stabilní a efektivní státní správu. „V případě přijetí návrhu zákona o státních úřednících může být čerpání evropských peněz na další programovací období zpochybněno,“ uvedl. 

Podobná výtka zaznívá podle informací EurActivu i v doporučeních, které se České republice dnes dostaly od Evropské komise (více v dalším dnešním článku).

Rychlá záchrana – oprašování starých norem?

Podle Cecilia by odpolitizování státní správy lépe zajistil (neúčinný) zákon o státní službě z roku 2002. Podobný názor sdílí i opozice, která se rozhodla aktualizovat starší normu a představit ji jako vlastní protinávrh vůči práci ministerstva vnitra. 

„Návrh jsem četl a mohu potvrdit, že je řešení založené na služebním zákoně z roku 2002 na mnohem vyšší úrovni,“ řekl EurActivu již citovaný Wagenknecht. „Zavádí systém personálního řízení a systemizace, transparentní výběrová řízení a mnoho dalších věcí, které v návrhu ministerstva vnitra nalézt nelze,“ shrnul. 

Návrh opozice má ale podle mnohých také své nedostatky. „Zejména oblast odměňování si zaslouží novelizaci, stejně jako některé zastaralé odkazy na legislativu,“ upozorňuje právnička Petráková. „Domnívám se však, že představuje kvalitnější právní úpravu pro úředníky státní správy než připravovaný ‚zákon o úřednících‘,“ dodala.

Kompletní text můžete nalézt na www.euractiv.cz.