Tato analýza se zabývá modelovým hodnocením výdajů na platy ve státní správě v případě, že by byl přijat služební zákon (z. č. 218/2002 Sb. v platném znění) a na jeho základě by bylo možné realizovat systemazaci pracovních míst ve státní správě (prostřednictvím Generálního ředitelství státní správy). Cílem analýzy je ukázat, že přijetí Služebního zákona, je-li doprovázeno systémovými změnami ve fungování státní správy, nemusí být extrémně náročné na mandatorní výdaje, jak se obvykle odpůrci zavedení tohoto předpisu snaží namítat, aniž by měli tento argument podložen kvalifikovaným propočtem. Jak se ukázalo, výpočty ministerstva vnitra jsou založeny na imaginárních číslech. Tato analýza jako první přichází s odborným posouzením finanční náročnosti zavedení Služebního zákona resp. zákona o státních úřednících. Východiskem analýzy je předpoklad, že stávající systém odměňování ve státní správě je jednou z důležitých příčin neefektivity a korupce.

Výsledek analýzy ukazuje, že vhodným způsobem dosažení celkového zvýšení konkurenceschopnosti platů ve státní správě a její rezistence proti korupci je kombinace zvýšení platů (v modelu na 133% průměrné nominální mzdy v podnikatelském sektoru – což zvyšuje celkovou atraktivitu práce ve státní správě) avšak, nemá-li mít toto opatření rozsáhlé dopady na mandatorní výdaje státního rozpočtu, i postupné snížení počtu zaměstnanců státní správy (v extrémní variantě B modelu o 30%, nicméně realistický odhad – kombinace varianty A a B je zhruba 15%). Úspora na platech propuštěných zaměstnanců by se měla reinvestovat do navýšení platu zbylých zaměstnanců.

Samozřejmě nenavrhujeme, aby docházelo k jakémukoliv plošnému propouštění zaměstnanců ve státní správě. Takový přístup by mohl ohrozit celkové fungování státní správy. Doporučujeme přitom, aby se faktická redukce počtu zaměstnanců vázala až na výsledky auditu agend a personálního auditu, který by mělo v rámci přípravy systemizace provést Generální ředitelství státní správy (v posledních letech byly v rámci státní správy externě zapracovány personální a procesní audity apod. v hodnotě přes 1 mld. Kč a k žádné zásadní změně vesměs nevedly – proto se navrhuje realizovat tuto činnost interně). Cílem systemizace musí být zvýšení kvality služeb státní správy a její produktivity, ne její ochromení.

Závěrem je důležité dodat, že provedené vyhodnocení předpokládá, že se po zavedení Služebního zákona najde politická vůle – ve formě jmenování apolitického a odborně zdatného Generálního ředitele státní správy, který připraví reformu systemizace a odměňování úředníků. Zatímco Služební zákon toto umožňuje, jelikož řeší personální politiku, vč. odměňování a systemizace, návrh zákona o státních úřednících se otázkou systemizace zabývá jen okrajově, otázkou odměňování se nezabývá vůbec. Z toho vyplývá, že v případě přijetí zákona o státních úřednících, který vládě předložilo Ministerstvo vnitra, se počet úředníků zásadním způsobem nesníží (vývoj počtu úředníků ve státní správě od roku 2000 naznačuje, že je počet úředníků spíše stabilizovaný, popřípadě mírně roste) a jejich platy zůstanou i nadále v zásadě nekonkurenceschopné oproti podnikatelskému sektoru. Zároveň se budou zvyšovat nároky na státní rozpočet. Taková situace znamená de facto prodloužení stávajícího stavu – tedy státní správu nerezistentní vůči korupci, která produkuje nekvalitní výstupy a je neefektivní.

Celý obsah analýzy můžete nalézt zde.