Z eurofondů ročně zmizí miliardy
Nejnovější ročenka o Evropských fondech udává, že se v jejich rámci ročně rozkrade okolo 500 milionů eur
Publikováno: 10.10.2013
Autor: Lukáš Wagenknecht
Téma: Boj proti korupci Evropská unie
Podle vysokého představitele Evropské komise se částka pohybuje spíše v miliardách. „Máme důvod se domnívat, že reálná čísla se pohybují pravděpodobně v miliardách, nikoliv milionech,“ prohlásil Francoise Le Bail ve středu 18. září na schůzi parlamentní komise pro občanské svobody. Současný odhad 500 milionů € pochází ze statistik poslaných Olafu (Evropský úřad pro boj proti podvodníkům) jednotlivými národními státy. Le Bail ji však oponuje s tím, že národní státy nemají vhodné nástroje pro výpočet přesných čísel.
Le Bail proto společně s šéfem Olafu Giovannim Kesslerem promluvili k europoslancům a požádali je o vytvoření nového evropského státního zastupitelství (EPPO), které by mělo za úkol zjistit, kdo rozkrádá evropské fondy.
Evropské státní zastupitelství by mělo mít mandát vyšetřovat podvody s financemi EU, ačkoliv k posílení pravomocí by mělo dle znění Lisabonské smlouvy dojít později. Vrcholná část evropského státního zastupitelství by měla být složena z centrálního úřadu obsazeného prokurátory z jednotlivých členských zemí. Většina států by měla mít také svou vlastní část EPPO, ve které by pracovali jednotlivý národní státní zástupci.
Kessler tvrdí, že zřízení evropského státního zastupitelství je zásadní, protože státy nejsou schopné vyšetřit stopy, které jsou jim poskytnuty úřadem Olaf. „Státy se velice liší, co se týče schopnosti a ochoty vyšetřovat rozkrádání eurofondů,“ dodává Kessler. Úspěšnost odsouzení se dle Olafu pohybovala v posledních 13 letech od 5 do 90 procent. Jak Le Bail, tak Kessler, jsou toho názoru, že politická vůle k vyšetřování je v některých státech naprosto minimální nebo je zaměřená primárně na národní úhel pohledu, čímž postrádá schopnost vyšetřování na mezinárodní úrovni. Zločiny, kterých se je dopouštějí ve stejnou chvíli různí lidé a v různých zemích (jako korupce nebo zpronevěra fondů), nebývají často odhalovány, protože jednotlivé národní úřady mají pouze částečné informace (národní) a postrádají tedy schopnosti odhalit plný rozsah činu. Le Bail prohlásil, že EPPO by bylo nezávislé na národních a institucionálních vlivech a bylo by odpovědné Evropskému parlamentu. Soudní dvůr by pak mohl propouštět chybujícího prokurátora.
„Většina států vyjádřila zájem o náš záměr, nicméně Dánsko si domluvilo opt-out a VB a Irsko udělají pravděpodobně totéž“, říká Le Bail.
Zástupci ve výboru většinově záměr podpořili, ale ptali se také na rozsah návrhu, případné pojistky proti příliš velké moci a na pravomoci nového státního zastupitelství. Například rumunská liberální poslankyně Renate Weber, která podporuje ideu státního zastupitelství, upozornila na to, že existuje riziko dvojího metru. „Neumím si představit, že by skupina státních zástupců pracujících pro Evropské státní zastupitelství používala jiné postupy při vyšetřování rozkrádání fondů, než ty, které jsou používané pro zločiny na národní úrovni“, prohlásila Weber. Německý europoslanec za zelené Jan Albrecht zase prohlásil, že jeho skupina koncept návrhu podporuje,
Nicméně je však stále nutné vysvětlit mnohé otázky včetně těch, které definují nástroje vyšetřování. Evropská komise plánuje předložit návrh k projednávání během léta příštího roku s tím, že by ráda, aby zastupitelství začalo fungovat v roce 2015.
Původní text v anglickém jazyce je možné si přečíst na stránkách Euobserver.