„Různé studie naznačují, že zhruba 20 – 25% z ceny státních zakázek jde přímo na korupci,“ dodává.  Transparency International uvádí ve své souhrnné analýze pro rok 2012, že nejhůř jsou na tom s korupcí v rámci EU Bulharsko, Česká republika, Itálie, Rumunsko a Slovensko.

Veřejné zakázky v EU činní 15% souhrnného HDP. I přesto je však legislativa v některých členských zemích poměrně neefektivní a nezaručuje šetrné zacházení s veřejnými financemi. V některých případech jsou dokonce zákony natolik složité, že způsobují velkou administrativní náročnost, která nutí podniky v hledání mezer v zákonech.

Příkladem může být Česká republika. 3/5 manažerů malých podniků přiznávají, že musejí poskytnout úplatek, aby se dostaly k veřejným zakázkám. V nejchudší zemi EU, Bulharsku, nejsou zveřejňovány finální smlouvy a tato praxe je taktéž poměrně obvyklá v Itálii.

Zajímavé je, že v některých případech státy po vstupu do EU dokonce polevily v boji s korupcí. Dle TI se tak stalo v ČR, Maďarsku a na Slovensku, kde byl protikorupční boj značně oslaben. Řecko, Itálie, Portugalsko a Španělsko mají zase zásadní problémy s odpovědností ve veřejné správě. „Spojení mezi korupcí a pokračující finanční a fiskální krizí nemůže být v těchto zemích nadále ignorováno,“ dodává TI.

Na tuto situaci se chystá reagovat i EK. Ta doufá, že se jí podaří díky budoucí protikorupční zprávě probudit politickou vůli v členských státech k řešení zmíněných problémů. Zpráva má reagovat na korupční trendy v rámci EU a předkládat návrhy k jejímu řešení. Dle slov komisařky Malstrom bude do jisté míry energičtěji stimulovat politickou vůli k řešení korupce ve veřejné zprávě.

Mezitím dle informací finského veřejnoprávního média Yle, bude Finsko společně s Německem blokovat vstup Rumunska a Bulharska do Schengenského prostoru kvůli vysoké korupci. „Příliš mnoho vyřčených otázek zůstalo nezodpovězeno a je třeba se s nimi nadále potýkat,“ dodává finský ministr vnitra Päivi Räsänen.

Původní článek si je možné přečíst v anglickém jazyce na této stránce.