Přijetí regulace se však spíše vzdaluje. Dle informací serveru EUobserver.com se návrhu postavilo na odpor 19 komor národních parlamentů, čímž byl aktivován institut tzv. „žluté karty“.

Při jejím užití je Komise nucena návrh prozatím stáhnout, přezkoumat a následně rozhodnout, zdali text upraví. Pro aktivování procesu žluté karty je za normálních okolností třeba, aby námitku vzneslo nejméně 18 komor parlamentů členských zemí. Výjimku tvoří pouze oblasti svobody, bezpečnosti a justice. V takovém případě stačí pouze 14 hlasů. Zajímavostí je, že žlutá karta byla v minulosti použita pouze jednou. Tehdy se jednalo o regulaci upravující práva pracujících.

Komory parlamentů se vyslovily proti návrhu na vznik evropské prokuratury především z toho důvodu, že dle jejich názoru již existují instituce schopné potírat defraudace. V této souvislosti poukazují na Olaf a Eurojust. Někteří lidé, jako například poslanec Center Party švédského parlamentu Johan Linander, prosazují místo vzniku nové instituce rozšíření pravomocí právě pro Olaf a Eurojust. „Bylo by mnohem lepší, kdyby Olaf a Eurojust měly mnohem větší podporu národních úřadů, nikoliv aby přebírali stíhání v jednotlivých zemích,“ dodává Linander.

Dalším z hlasitých kritiků regulace je Ard van der Steur, poslanec liberální strany v holandském parlamentu. Ten se vyjádřil pro server EUobserver.com v tom smyslu, že žlutá karta musí být komisí respektována. „Jakákoliv představa Evropské komise, že žádná žlutá karta neexistuje, je směšná,“ dodává.

Van der Steur, který je členem komise pro bezpečnost a spravedlnost řekl, že VDD (People’s Party for Freedom and Democracy) je hluboce přesvědčená o tom, že návrh nebude mít žádný vliv na potírání zpronevěry v EU. V souvislosti s návrhem se především obává toho, že by evropské státní zastupitelství porušilo suverenitu národních států. Místo zřizování další instituce navrhuje, aby EU přestala posílat peníze členským státům, které dotace zpronevěřují. „Jedinou cestou, jak můžeme potírat defraudace fondů, je zastavit jejich přísun do zemí, kde se rozkrádají“.

Návrh má však také silné zastánce. Velké podpoře se těší především v Evropském parlamentu a mezi národními ministry spravedlnosti. Navíc německý Bundestag, polský a portugalský parlament a rumunský senát poslaly dopis Komisi, ve kterém vyslovují návrhu svojí podporu.

Jak dopadne návrh, není tedy zcela jasné. Navzdory žluté kartě by dle některých zdrojů mohlo začít fungovat evropské státní zastupitelství nejprve v omezeném počtu členských států. Toho by mohlo být dosaženo v rámci „rozšířené spolupráce.“

Článek vychází z textu serveru EUobserver.com, který je dostupný na této adrese.