Kvalitní zákon ošetřující vztah úředníků a státu je ale zároveň podmínkou Evropské komise k tomu, aby v příštích letech Česku vyplácela peníze z evropských fondů. Podle neziskového sektoru toto včera schválená norma nezaručuje.

Poslanci včera (22. ledna) na mimořádné schůzi schválili v prvním čtení novelu služebního zákona. Splnili tak podmínku prezidenta Miloše Zemana pro jmenování vlády.

Na adresu novely zákona se snesla poměrně velká vlna kritiky. Opozice mu vytýká, že byl vytvořen účelově proto, že by předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který by se měl stát ministrem financí, nejspíše nezískal lustrační osvědčení, které bývalo pro ministerský post požadováno. Babiš je totiž na Slovensku podezřelý ze spolupráce s komunistickou Státní bezpečností.

Podmínka Komise

Přijetí takzvaného zákona o úřednících bylo součástí již přístupových kritérií pro vstup ČR do EU. V roce 2002 byl sice přijat služební zákon z dílny ČSSD, norma však nevešla v účinnost, protože ji parlament několikrát odložil. Nečasova vláda následně předložila celkem tři návrhy, ty však byly kritizovány opozicí, Legislativní radou vlády i neziskovým sektorem.

Tlak na přijetí zákona se zvýšil poté, co Evropská komise podmínila přijetím kvalitního zákona ošetřujícího vztah úředníků a státu možnost čerpání prostředků ze strukturálních fondů pro následující programovací období. Takzvaná úřednická vláda Jiřího Rusnoka schválila před týdnem vlastní návrh zákona. Jedná se však o jinou verzi, než kterou včera přijali poslanci. 

Jak řekl EurActivu v nedávném rozhovoru končící premiér Rusnok, vládní návrh zákona je na rozdíl od toho poslaneckého schopný vytvořit takové podmínky, aby se mohla etablovat nezávislá profesionální státní služba. Včera schválená novela prý podmínky Komise nesplňuje, což může znamenat problémy s čerpáním evropských prostředků.  

Francouzská vs. německá verze

Podle předsedy think-tanku Good Governance Lukáše Wagenknechta však není vhodný ani jeden návrh v předložené podobě. „Nerad bych mluvil za Evropskou komisi, ale podle mě musíme přijmout takové řešení, které zabrání nepotismu a klientelismu a zároveň bude u nás fungovat,“ vysvětluje Wagenknecht.

Dodává, že podle něj zásadní problém spočívá v tom, že oba návrhy vycházejí z francouzského modelu státní správy, který navazuje na prezidentský volební systém. Český volební systém je ale parlamentní. 

„Proto podle mého názoru ani jedno ze zmíněných řešení nebude fungovat. Vhodnější by byla inspirace například Německem, kde je více úřednických odborných náměstků, které řídí přímo ministr. Instalování superúředníka jako protiváhy ministra u nás nebude fungovat,“ řekl EurActivu.

Očekávaná novelizace

Ani samotní poslanci se však netají tím, že včera schválená verze je pouze přechodným řešením. Do druhého čtení, které by mělo proběhnout za tři měsíce, plánují předložit pozměňovací zákony, kterým tento zákon zásadně změní.

Podle zástupců Rekonstrukce státu, která sdružuje protikorupční organizace, firmy, politiky i regiony, je důležité, aby k dopracování zákona byla přizvána i opozice. Koaliční strany by pak měly připravit a podpořit jediný komplexní pozměňovací návrh tak, aby ve třetím čtení nedošlo k „nepřehlednému cupování novely“ individuálními pozměňovacími návrhy.

Autor: Anna Kuznická

Celý text naleznete na http://www.euractiv.cz/cr-v-evropske-unii/clanek/sluzebni-zakon-plni-zemanuv-pozadavek-bude-ale-stacit-pro-cerpani-fondu-eu-011470 .