Vydáváme druhý díl našeho nového seriálu autorského překladu JUDr. Včeláka k popisu vnitřního kontrolního systému jednotlivých členských zemí EU. Dalším dobrým příkladem je pro nás Holanské království.  Opětovně jde o překlad části dokumentu Compentium of the public internal control systems in the EU Member States (2012) vydaného Evropskou komisí.

 

Z čeho si můžeme vzít v Holandsku příklad:

• ministr jako vrcholný manažer je individuálně odpovědný za rozhodnutí resortu parlamentu, není kolektivní neodpovědnost vlády jako u nás;
• vytváření center sdílených služeb, které zefektivňují provoz státu;
• veřejné rozpočty jsou založené na výstupech, které musí být obhájeny v parlamentu;
• rozpočtové položky jsou strukturovány podle cílů, dotace, personální zdroje a další výdaje jsou propojené na provozními cíle;
• nejvyšší auditní úřad podává parlamentu a vládě prohlášení o schválení účetní závěrky;
• koordinace interních a externích auditorů státu;
• výbory pro audit jsou funkčními orgány.

 

Systém vnitřní kontroly – PIC ¹

1.1.1. Holandský veřejný sektor: v zásadě decentralizovaný – tvorba politik spíše centralizovaná

Nizozemský veřejný sektor je založený na základě historické tradice jako v zásadě decentralizovaný. Regionální provincie² a místní vlády (obce)³ se starají o své vlastní záležitosti, včetně nezávislého finančního řízení. Externí kontrola je použita v působnosti jejich vlastních demokratických rad (zastupitelstev). Dohled ústřední vlády je omezený a nepřímý. Nicméně, tvorba politik je spíše centralizovaná. Ústřední vláda určuje sociální a politické cíle, nástroje a rozpočet, ale výkon politiky je do značné míry decentralizovaný na úrovni regionální a místní samosprávy a externích agentur.

1.1.2. Holandský politický systém: koaliční vláda

Holandský politický systém v parlamentu obvykle vytváří asi tucet⁴ politických stran. Po volbách některé strany vytváří – v zásadě na období čtyř let – koaliční vládu na základě většiny v parlamentu (více než 75 poslanců,). Nová administrativa je založena na koaliční dohodě. To je výčet:

Œ dohodnuté programy politiky;

 fiskální omezení (rozpočtový rámec a podmínky daňové zátěže):

• Střednědobý cíl (polovina období – SC) pro deficit sektoru v působnosti ústřední vlády (vládního sektoru na základě programu EU pro rozpočtovou stabilitu v Nizozemsku (v současné době strukturální saldo EMU nepřesahující deficit ve výši –  0,5% a přebytek ve výši + 0,5% HDP a dluh EMU na základě standardu nejvýše 60% HDP);
• daňovou zátěž.

Na první nebo ustavující schůzi Rady ministrů (vlády) je přijímáno rozhodnutí o fiskálních⁵ pravidlech, tj. pravidlech nezbytných k dodržování fiskálních omezení. Ve skutečnosti je začátek nové administrativy začátkem nového (čtyřletého) cyklu FMC⁶.

1.2. Vývoj od poloviny 1980

Existují čtyři osnovy (kontury) v rozvoji nizozemského systému PIC.

1.2.1. Právo parlamentu na zvýšení rozpočtu

Ministerstvo financí (MF), které sehrává klíčovou roli v úzké součinnosti s nejvyšší auditorskou instituce (SAI⁷ ) a Výborem pro rozpočet parlamentu (druhým senátem). Na základě rozpoznané potřeby lepšího a rychlejšího poskytování informací o ročních rozpočtech, ročních úpravách rozpočtu a finančních zprávách (finanční účty, účetní závěrky) Parlamentu byly provedeny v letech 1985 – 1995 ústřední vládou některé důležité změny.

• Zavedení nového rozpočtového a účetního systému, ne pouze na hotovostním základě, ale též na aktuálním základě (založení závazku).
• Automatizace a digitalizace finančních účetních systémů.  
• Posílení finanční funkce: útvary pro finanční ekonomické⁸ záležitosti (ÚFEZ) ministerstev byly transformovány z činitele pro plnění čistě účetní funkce na činitele pro plnění široké funkce finanční kontroly; manažeři se staly plně zodpovědní za plnění politiky / strategie a za finanční řízení, ÚFEZ se staly zodpovědné za dodržování plánovacího a kontrolního cyklu, kontrolu rozpočtu, politiku/strategii poradenství, včetně poradenství o efektivnosti, účinnosti a ekonomiky (tři E). 
• Vylepšení funkce auditu: každé ministerstvo zavedlo vlastní funkci interního auditu (IA) a zřídilo svůj útvar / jednotku IA, který se stal zodpovědný za každoroční prohlášení o věrohodnosti týkající se řádného finančního řízení.

1.2.2. Reformy veřejné správy (PAR): od počátku roku 1990

MF sehrálo vedoucí roli.

• Vznik (v současné době více než 40) vnitřních orgánů pro výkon politiky a operační řízení. Tyto orgány jsou relativně nezávislé při implementaci (uskutečňování) politiky a při činnostech v rámci operačního⁹ řízení. Jsou řízeny a kontrolovány na výstupu (např. objem produktů, prací nebo služeb) a co do kvality výstupu; používá se akruální účetní systém namísto kombinace závazků a peněžního – hotovostního systému. K financování činností, které nejsou závislé pouze na rozpočtovém mechanismu, ale mohou používat interní výpůjční či výpůjčkového nástroje pro investice při Ministerstvu financí (Pokladna¹⁰). Vnitřní agentury působící v rámci politického pravidla plné odpovědnosti dotčeného ministra, stejně jako platí pro běžné ministerstvo. 
• Vytváření (v současné době několik set) právní báze externích orgánů (agentur). Agentury pracují v rámci politického pravidla o omezené odpovědnosti vůči dotyčnému ministrovi; ministr je zodpovědný pouze za kontrolní systém a za právní rámec, v němž
  externí agentura zajišťuje svůj provoz a není nijak zapojen do každodenního provozu této agentury. 

1.2.3.  Řízení veřejných výdajů (MVV): od poloviny 1990

MF sehrálvedoucí¹¹roli.

• Posílení kontroly rozpočtu od roku 1994: fiskální politika vychází ze strukturálních ekonomických prognóz a uplatňují se rozpočtová pravidla na základě rámce pro výdaje a příjmy. Používané rozpočtové normy¹²  jsou založeny na normách¹² EU pro rozpočtové saldo¹³ (deficit¹⁴ EMU) a dluhu¹⁵ EMU. 
• Zavedení systému PPR (plánování, programování a rozpočtování) od roku 2000: ministerské rozpočty jsou konstruovány a prezentovány hlavně jako rozpočet výstupů (plnění), a do určité míry jako rozpočet vstupů (odhad). 
• Prezentace ročních zákonů o rozpočtu a předkládání výročních finančních zpráv je více zaměřena na dosažené výsledky provádění politiky (výstup odpovědnosti). Agenda politik/strategií byla zavedena v rozpočtových zákonech a v ročních finančních zprávách. Nicméně, parlament je stále více a více zajímá o vstupní informace od zaměstnanců (personálu). Z tohoto důvodu je vytvářen a sílí politický tlak na další vstupní informace v rozpočtových zákonech a finančních zprávách.

1.2.4. Reformy v operačním řízení ve veřejném sektoru (ROŘVS): od roku 2007

 Ministerstvo vnitra hraje hlavní roli¹⁶. Vývoj se ubírá směrem k větší horizontální integraci procesů vytvářením center sdílených služeb (CSS), pokud jde o:  

• provozní (nefinanční) řízení¹⁷ ministerstev, tj. personální správa, správa kancelářského bydlení (dislokace administrativy), správa kancelářských a komunikačních technologií a správa funkce interního auditu (sloučení oddělení IA do ředitelství interního auditu ústřední vlády (ÚGA¹⁸));
• politika výkonu (plnění) ministerstev (např. s ohledem na poskytnutí dotace);
• dohled a kontrola / inspekce nad plněním politiky externími agenturami;
• politika poradenství (slučování kanceláří pro plánování či plánovacích útvarů).

Při celkovém pohledu na nizozemský / holandský systém FM&C včetně aspektů systému PIC máme na mysli diagram v příloze tohoto příspěvku.

2. vnitřní kontrolní prostředí ve veřejném sektoru

2.1. Rozpočtový a účetní systém

v působnosti ústřední vlády:

• na úrovni ministerstev: peněžní systém, založený na kombinaci  finančních závazků (aktuální základ) a hotovostním základu;
• na úrovni cca 40 interních organizačních celků (např. organizačních útvarů / složek ministerstev): je používán účetní systém pro veřejný sektor na aktuálním základu;
• na úrovni externích organizačních celků: je používán účetní systém pro soukromý sektor na akruálním základu;
• na úrovni státních podniků: je aplikován účetní systém pro soukromý sektor na akruálním základu. 

v působnosti decentralizovaných vlád: 

• na úrovni regionálních a místních vlád: je aplikován účetní systém pro veřejný sektor na akruálním základu.

2.2. Prezentace rozpočtu a prezentace výročních finančních zpráv (parlamentu)

Od roku 2000 jsou rozpočty ministerstev (rozpočtové rámce nebo rozpočtové kapitoly) v zásadě založené na výstupu. Ve všeobecné části rozpočtu ministři se při své prezentaci soustřeďují na hlavní cíle své politické agendy (strategie). Dále v důvodové části prezentují své rozpočtové položky. Každá rozpočtová položka je strukturována prostřednictvím jednoho obecného a více operačních (provozních) cílů. Nástroje finanční politiky (např. dotace, půjčky, záruky, zaměstnanci – personál, investiční programy) jsou propojeny s provozními cíli. Z tohoto důvodu, rozpočty souvisejí s politickými nástroji 

2.3. Systém mandátů¹⁹ (rozhodování a provádění akcí jménem ministra)

Ministr je vrcholový manažer.

V rámci ministerstva rozlišujeme tři úrovně řízení:

• Œvyšší manažeři – výkonné vedení na strategické úrovni (vrcholový management): Ministr, státní tajemník, generální tajemník (GT) a generální ředitelé²⁰, kteří jsou zodpovědní za strategické plánování;
•  střední manažeři – výkonné vedení na taktické úrovni (střední management): vedoucí ředitelství²¹, kteří jsou zodpovědní za rozvoj, resp. vývoj politických programů a za operační / provozní řízení;
• Ž nižší manažeři – výkonné vedení na operační úrovni²² (nižší management): vedoucí vnitřních útvarů²³, kteří jsou zodpovědní za plnění politik a řízení provozní činnosti²².

Ministr nebo státní tajemník přijímá strategická rozhodnutí po konzultaci s vyššími manažery (1. úroveň). Přijímat rozhodnutí, která nejsou přijímána ministrem nebo státním tajemníkem, byla delegována na generálního tajemníka (GT) nebo na generálního ředitele (GŘ), kteří jsou oprávněni jednat jménem ministra. Další delegace (sub-mandát) směřuje na 2. úroveň (ředitelé) a někdy i na 3. úroveň (vedoucí oddělení, atd.) v závislosti na charakteru činnosti.

Ministr však zůstává zcela odpovědný parlamentu za všechna rozhodnutí přijatá buď podle něj, anebo jeho jménem.

2.4. Externí audit Nejvyšší auditorské instituce (NAÚ²⁴, účetní dvůr)

2.4.1. (Linie) ministerstva a externí agentury

Holandský Účetní dvůr provádí audity na ministerstvech: 

• řádnost politických programů a řízení provozu, zejména finanční správnosti finančních transakcí (provádění auditů souladu a finančních auditů);
• výkon politických programů a operační řízení – efektivnost, účinnost a hospodárnost (tři E).

Účetní dvůr (SAI) je oficiálně nezávislý na ředitelství IA (ŘIA) a provádí své audity na ministerstvech. V praxi ŘIA provádí audity souladu a finanční audity. V zájmu efektivity SAI jako externí auditor využívá výsledků auditování ŘIA.  SAI jako externí auditor zahrnuje podávání zpráv (hlášení):

• ministru, externí agentuře a parlamentu informace, vyplývající z provádění auditu.

Pokud jde o externí agentury, audity SAI se omezují na úkoly veřejné správy nebo na právnické úkoly těchto agentur, na zapojení veřejných prostředků a na fungování právního rámce.

2.4.2. Místní a regionální samosprávy

SAI není oprávněn auditovat projekty, akce či operace prováděné v rámci samostatné působnosti místních / regionálních vlád samosprávy. V oblasti plnění národní politiky ze strany místních a regionálních samosprávných orgánů může SAI provádět pouze audity prostřednictvím dat, dokumentů a jiných nosičů v držení ministerstva. SAI nemá přístup do kanceláří a účetních systémů, atd. místních a regionálních samospráv. Existuje pouze jedna výjimka z tohoto pravidla, a to, že SAI je oprávněn auditovat místní a regionální samosprávy v případě čerpání evropských dotací. Na základě dlouhé historické tradice decentralizace jsou místní a regionální samosprávy zodpovědné za organizaci a regulaci vlastní ho externího auditu. Za normálních okolností tyto audity provádějí místní SAI nebo účetní firmy veřejného sektoru.

2.5. Boj proti podvodům a / nebo nesprávnostem

2.5.1. Podvody

K dispozici není žádná speciální organizačníjednotka²⁵ pro boj proti podvodům²⁶ v rámci systému finančního řízení a kontroly (FM&C). V obecné struktuře organizace vládní zodpovědnosti je vládní inspekce (investigativa) začleněna do Ministerstva spravedlnosti.

Kdykoli je odhalen případ podvodu ve zjištěních ředitelství interního auditu (ŘIA) nebo Nejvyšší auditorské instituce (NAI) oznámí se a předává vládní inspekci na ministerstvu spravedlnosti.

2.5.2. Nesprávnosti

Ředitelství interního auditu (ŘIA) nebo Účetní dvůr (SAI) uvedou ve svých zprávách z auditu zjištění, které jsou nesprávností. Nesprávnosti by mohly mít negativní vliv na jejich prohlášení o věrohodnosti. V případě nesprávností, úmyslně spáchaných úředníky, vrcholové vedení použije disciplinární sankce. Většina případů nesprávností byla spáchána omylem a v takovém případě vrcholové vedení musí podniknout kroky, aby zabránilo v opakování stejných pochybení (chyb) v budoucnu.

3. Koncepce vnitřní kontroly (PIC) holandské veřejné správy

3.1. Charakteristiky / prvky manažerské odpovědnosti / zodpovědnosti

V nizozemském politickém systému jsou ministři individuálně zodpovědní parlamentu. Neexistuje kolektivní zodpovědnost vlády. Vláda podporuje jednotu politiky a rozhodnutí vlády je nakonec vždy rozhodnutím, za které je parlamentu zodpovědný dotyčný ministr. Vztahy v oblasti kontroly a odpovědnosti v holandském systému FM&C jsou vztahy mezi ministrem a parlamentem (externí – vnější kontroly a odpovědnosti) a mezi ministrem a jeho ministerskými úředníky / manažery (interní – vnitřní kontroly a odpovědnosti). Neexistuje žádný vztah odpovědnosti mezi parlamentem a ministerskými úředníky.

3.1.1. Politická kontrola versus ministerská odpovědnost (externí) a ministerská kontrola versus odpovědnost řídících pracovníků (interní)

V rámci systému FM&C jsou vnější a vnitřní kontroly odlišeny. Politická kontrola, tzn. ex ante kontroly²⁷ a ex post kontroly²⁸ vykonávané Parlamentem, jejichž předmětem jsou političtí manažeři / Ministři: Parlament monitoruje Ministry nebo vládu ex ante před přijetím rozpočtových zákonů a ex post po přijetí výroční finanční zprávy / výkazu. Každoročně Parlament výslovně griluje (propouští) ministry. Všechny ostatní kontroly jsou vnitřní kontroly (řídící kontroly), tj. kontroly (regulace) v rámci ústřední vlády mezi ministry a resortními vyššími manažery.  

Řídící kontrola může být rozdělena do vnitřní řídící kontroly (první a druhá linie) a externí řídící kontroly (druhá linie).

V první linii ministr a podřízení manažeři (Generální / hlavní tajemník, generální ředitel, ředitel, vedoucí útvaru, atd.) provádí vnitřní řídící kontroly.

Ve druhé linii provádí vnitřní řídící kontroly vedoucí útvaru finančních a ekonomických záležitostí na každém ministerstvu²⁹ (VÚFEZM), který je organizačně nezávislý na vedení. Vedoucí toho útvaru je oprávněn informovat a radit přímo ministrovi.

Externí řídící kontrolu v druhé linii provádí Ministerstvo financí a jeho jménem Generální ředitelství pro rozpočet.

3.1.2. Výkon politiky a rozvoj politiky (včetně úprav politiky)

V zásadě se systém FM&C / PIC vztahuje jak k rozvoji politik, tak i k výkonu / vykonávání politik uskutečňovaných ministerstvy. Avšak v praxi je kladen důraz na výkon politiky.

Výkon politiky je uskutečňován výkonem Œ útvarů ministerstva,  vnitřních orgánů, Ž externích agentur a  místních a regionálních samospráv. Systém PIC  je zcela aplikován do organizačních struktur Œ a, a to protože dotyčný ministr je zcela odpovědný parlamentu.
Kontrola ministra ve vztahu k Ž a  je omezená, protože ministr má v této oblasti působnosti omezenou odpovědnost vůči parlamentu. Externí agentury a místní a regionální samosprávy mají vlastní systém PIC, regulovaný pomocí zvláštních právních rámců.

Manažeři, pověření výkonem / vykonáváním politiky Œ útvarů ministerstva a  vnitřních orgánů, jsou zodpovědní za systém organizace administrativy / správy (OS) a organizace vnitřního poskytování informací a vnitřní kontroly (VK). V použitém systému obecně platí, že je třeba vzít do úvahy 5 prvků PIC podle INTOSAI. Manažeři mohou požádat ředitelství interního auditu (IA) o provedení operačního auditu jejich systému organizace administrativy / správy (OS) a jejich systému organizace vnitřního poskytování informací a vnitřní kontroly VK). 

3.1.3. Politicky jmenovaní manažeři

Manažerská odpovědnosti je vykonávána vyššími správními manažery (státní tajemníci, generální ředitelé, atd.).  Pouze ministři a státní tajemníci jsou politicky jmenováni. Proto v průběhu politické změny vyšší správní manažeři zůstávají na svém místě. Nicméně, v případě volných míst ve vyšším správním managementu vláda vezme politický kontext /pozadí kandidátů do úvahy.

3.1.4. Delegování zodpovědnosti a autority

Viz část 2 o systému mandátů (rozhodování a provádění akcí jménem ministra). Dále lze uvést, že systém mandátů je značně decentralizovaný. Pravidelná rozhodnutí o výkonu / vykonávání politiky jsou – v rámci stávajících rámců – jsou přijímána v organizaci poměrně nízko. V případě mimořádných rozhodnutí nebo akcí / transakcí, pro které nejsou uvedeny ministrem žádné jasné politické linie, musí střední nebo vyšší management posoudit, zda by měl být ministr zapojen do rozhodování.

3.1.5. Podpora ze strany finančních úředníků³⁰ (FÚ): viz „Druhá linie vnitřní kontroly“ v níže uvedené tabulce

3.1.6. Stanovení cílů

Strategické, sociální a politické cíle a operační cíle – obecně politické programy – jsou stanoveny vládou. Management má k dispozici více svobody ke stanovení podrobnějších operačních cílů pro vykonávání politiky: všeobecně platí více svobody pro externí agentury, méně svobody pro vnitřní orgány a nejméně svobody mají útvary ministerstva;
tzn., že celkově platí více ministerské odpovědnosti, méně svobody vedení (managementu).

3.1.7. Cíle a rozsah vnitřní kontroly

Kontrolní cíle jsou:

• dodržovat rozpočtový a finanční rámec (rovnováha EMU, dluh EMU);
• respektovat tři E (účinnost, efektivnost a hospodárnost);
• respektovat finanční řádnost.

Rozsah provádění kontroly řídících operačních (provozních) činností, a to zejména těch s finančními důsledky, na úrovni vykonávání politiky ministerstvy a vnitřními orgánů lze rozdělit takto:

Pravidelné finanční operace: 

• vstup do finančních závazků (smluvní, dotace);
• zaplacení výdaje (platby);
• uložení dávky / daně / cla (uložení pohledávky);
• výběr (daňové a nedaňové příjmy). 

Zvláštní finanční operace, jako jsou například platby záloh, vyrovnání dluhů, platby v naturáliích, prominutí dluhu, zajištění cenností (hotovosti, kreditní karty, bankovní karty, bankovní záruky, atd.).  

Rozvaha operace (vlastní činnost, správa finančních aktiv a správa finančních závazků).

3.1.8. Systém podávání zpráv (hlášení)

Generální vládní interní auditor (GVIA)  vydává ke za každé výroční finanční zprávě prohlášení o věrohodnosti (ujištění o výsledcích, resp. zjištěních)  zprávy.

Ročně jde o  27 prohlášení o věrohodnosti k 27 výročním zprávám (včetně účetní závěrky). Tato prohlášení jsou důsledkem finanční auditů a auditů souladu a jsou předkládána dotčeným ministrům a SAI. Obsah finančního auditu a auditu souladu se skládá z:

• auditování, zda finanční řízení je pravidelné, řádné, ověřitelné³² a efektivní;
• auditování, zda finanční informace ve výročních zprávách je shodná (se shoduje) s výše uvedenými finančními záznamy;
• auditování realizace informační politiky ve výročních zprávách.

Účetní dvůr (SAI) jako externí auditor, využívá prohlášení o věrohodnosti GVIA. SAI vydává každoročně prohlášení o schválení účetní závěrky, zahrnuté ve výroční finanční zprávě centrální vlády. Prohlášení SAI se týká také předvahy ústřední vlády. Toto prohlášení se předkládá parlamentu a vládě. 

3.2. Interní audit

3.2.1. Funkce interního auditu provádí ředitelství IA (ŘIA)

3.2.1.1. Prováděné audity (včetně prohlášení o věrohodnosti)

ŘIA má dvěhlavní oblastiúkolů:

Œúkol na základě zákona: finanční a dodržovací³³audity – audit správnosti finančního řízení³⁴, finančních informací a realizace / vykonání informační politiky ve výročních zprávách vedou ke každoročnímu prohlášení o věrohodnosti. Toto je hlavním prvkem / součástí auditu ex post;

 úkol je poradní: provozní audity – poradenství na základě žádosti správce – v oblasti řízení operačních (provozních) systémů (zaměstnanci, zadávání veřejných zakázek, informační a komunikační technologie, správa materiálů / zařízení, organizace, finance, služební ubytování). Výsledkem provozních auditů může být prohlášení o věrohodnosti, avšak provozní audity nejsou součástí auditu ex post (viz poradenství, nikoliv ujištění).

Finanční a provozní audit ŘIA je aplikován na třech organizačních úrovních v rámci ministerstva, a to na:

• strategické úrovni (manažerská kontrola),
• provozní úrovni a
• úrovni činnosti a transakcí (nejnižší úroveň).

3.2.1.2. Podávání zpráv / Hlášení / Vykazování

ŘIA-GVIA podává zprávy o výsledcích ročních finančních a dodržovacích auditů ministrovi. To je také důvod pro to, že interní audit zahrnuje podávání zpráv o výsledcích. Roční zprávy o výsledcích finančních a dodržovacích auditů ŘIA-GVIA jsou zasílány SAI. Ta může využít výsledky těchto auditů³⁵. Tato povinnost byla právně upravena v zákoně o veřejných účtech. Avšak SAI je ústavně nezávislá. Má oprávnění sama rozhodovat o tom, zda sama má nebo nemá  provést doplňující (finanční nebo dodržovací)  audit. 

 

 

3.2.1.3. Organizování

K dispozici je 11 ministerstev, z nichž

• ředitelství IA má pět ministerstev (ŘIA);
• 2 centra sdílených služeb (CSS) pro interní audit, z toho

             – centrum – ŘIA zahrnuje 2 ministerstva, a to Ministerstvo hospodářství, zemědělství a inovací pro tuto službu a Ministerstvo pro obecné záležitosti, a

             – centrum – ŘIA-ŘVA (vládní audit) pro 4 ministerstva:  Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí, Ministerstvo zdravotnictví, sociální péče a sportu a částečně Ministerstvo infrastruktury a životního prostředí.

• Ředitel IA je v hierarchii přímo podřízen generálnímu / hlavnímu tajemníkovi a ministrovi, takže je funkčně nezávislý na politických ředitelstvích.

V zájmu zvýšení účinnosti se všechna ředitelství IA sloučí v roce 2012 do ŘIA-ŘVA  (vládní audit). ŘIA-ŘVA je hierarchicky podřízeno přímo generálnímu tajemníkovi Ministerstva financí a ministrovi financí, ale funkčně je podřízen přímo příslušnému generálnímu tajemníkovi a dotyčnému ministrovi. Ředitelství vládního auditu není nijak závislé na MF. Výsledky auditů a auditorské osvědčení se předkládají přímo zapojenému ministrovi. Proto, ačkoli funkce auditu je stále decentralizovaná, forma organizace je centralizovaná.

3.2.1.4. Regulace

Úkoly ŘIA jsou upraveny v zákoně o účtech vládních institucí z roku 2001 a v královské vyhlášce o úkolech ŘIA.

3.2.1.5. Charty / statuty auditu

Používání, resp. využívání auditorských chart / statutů je dosud běžné v ústřední vládě. Nejdůležitější prvky charty / statutu, jako je nezávislost, rozsah, povinnosti, pravomoci a standardy interního auditu, jsou upraveny podle příslušných právních předpisů. Prvky charty / statutu, jako je poslání, objektivita a orgány, jsou stanoveny v profesních pravidlech chování. Nicméně, v rámci ředitelství vládního auditu (ŘVA) byly učiněny první kroky k formalizaci charty / statutu auditu. Přijetí povinností mimo rámec finančního auditu, auditu souladu / dodržování a provozních auditů je právně nepřípustné. Provozní audity jsou prováděny po konzultaci a na žádost vedení. Přijetí žádosti závisí na kapacitě auditu k dispozici, a tyto audity jsou plánovány v ročním plánu auditu.

3.2.1.6. Auditorské školení / trénink

Interní auditoři, vykonávající profesi ve veřejném sektoru, jsou povinni podrobit se dalšímu profesnímu vzdělávání (DPV). Proto musí dosáhnout každý rok minimálně stanovené počet bodů / známek DPV.  Mají možnost navštěvovat jimi zvolené školení nebo kurz u certifikovaných vzdělávacích institucí.

3.2.1.7. Následný postup na zprávu o interním auditu

Koncept dosahovaných výsledků auditorů je projednáván s manažery. Konečné závěry a doporučení jsou projednávány ve výboru pro audit. Následně ministr projedná uvedená doporučení a na jeho základě příjme rozhodnutí.

V případě nesprávností, zjištěných ŘIA / ŘVA / SAI, jsou zapracovány tato zjištění / nálezy ve zprávách z auditu. To může mít negativní vliv na prohlášení o věrohodnosti. V případě nesprávností úmyslně spáchaných úředníky vedení použije disciplinární sankce. Ve většině případů zjištěných nesprávností se dopouštějí úředníci chyby. V takové situaci vedení podnikne kroky, aby zabránilo dopustit se stejné chyby v budoucnu. V případě podezření na podvod vláda zajistí vyšetřování uvnitř veřejné správy na základě návrhu ŘIA, GVA / SAI. V Nizozemsku nejsou zavedeny zvláštní finanční inspekce (finanční policie).

3.2.2. Vztah interního auditu s externím auditem

Koordinace mezi interním ae xterním auditem

Roční auditorské zprávy ŘIA a ŘVA jsou zaslány SAI, aby je SAI mohl využít výsledky z těchto auditů. Tato povinnost byla právně upravena v zákoně o účtech vládních institucí v roce 2001. Vzhledem k tomu, SAI je ústavně nezávislá, má pravomoc rozhodovat o jakékoliv doplňkovém auditu (finančním, souladu /dodržování nebo provozním).

Kromě toho se SAI účastní, jako pozorovatel, měsíčních setkání ředitelů interního auditu resortů, kde probíhají konzultace. Vedle toho probíhají pravidelné konzultace mezi prezidentem NKÚ a ministrem financí (který je pověřen zajišťováním politiky v oblasti auditu, například o auditorských standardech nebo seznámení se s prezentací finančních informací v ročních finančních zprávách).

3.2.3. Rada pro audit nebo výbor pro audit

3.2.3.1. Rada pro audit

Holandsko nemá regulované trvalé rady pro audit.  Čas od času vláda zřídí dočasný výbor pro poskytování poradenství v oblasti plnění funkce interního auditu v rámci vlády (ministerstev), SAI, pro některé ředitele IA a některé zástupce generálního ředitelství pro rozpočet, kteří se zúčastní jednání tohoto dočasného výboru.

3.2.3.2. výbory pro audit

V každém ministerstvu je zřízen výbor pro audit, který radí ministrovi a / nebo Generálnímu / hlavnímu tajemníkovi v otázkách:

• doporučení ŘIA / ŘVA  a SAI;
• provozních záležitostí týkajících se řízení a řízení rizik, a někdy
• programování (zpracovávání ročního plánu auditu ŘIA.

Výbor pro audit je funkčním (nikoliv hierarchickým, resp. subordinačním) orgánem, který je složený z členů vrcholového managementu (Generální ředitel, generální /hlavní tajemník), vedoucí útvaru pro finanční a ekonomické záležitosti (FEAD), vedoucí ŘIA a někteří externí členové s odbornou specializací v oblasti FM&C nebo zástupci odborné veřejnosti v otázkách řízení. Funkce výboru pro audit byla upravena v doplňovacím zákonem. Zde je záměrem regulovat právní základ pro tyto výbory v zákoně o veřejných účtech (základ zákona o rozpočtu).

3.3. Koordinace veřejné vnitřní kontroly

V nizozemské ústřední vládě se rozlišuje na úrovni ústřední vlády následující: 

• CHJ pro řídící politiku je částečně dislokovaná v ministerstvu financí (MoF) a částečně v ministerstvu spravedlnosti.
• CHJ  pro kontrola rozpočtu je v MoF.
• Oblast kontroly provozního řízení:  

             – CHJ pro finanční kontrolu je na v MoF;

              – CHJ pro interní audit je v MoF;

              – CHJ pro nefinanční kontrolu (personál – zaměstnanci, ubytování, informační a komunikační technologie, nákupy, vybavení, zařízení) je V MV.

3.3.1. Metody koordinace vnitřní kontroly

• Zavedení systému vnitřní kontroly v souladu s platnou regulací (zákony a příslušné předpisy) v gesci GŘ pro rozpočtový rámec (pravidla).
• Pravidelná setkání mezi generálním ředitelstvím pro rozpočet a ředitelů útvaru pro finanční a ekonomické záležitosti ministerstev (FEAD), jejichž klíčovým bodem programu jsou konzultace v oblasti souladu politiky s rozpočtem a finanční kontrolou. Pro další odborné (technické) záležitosti existuje meziresortní pracovní skupina zástupců ředitelů útvarů FEAD.
• ·         Pravidelná setkání mezi generálním ředitelstvím pro rozpočet a řediteli ŘIA ministerstev, jejichž klíčovým bodem programu jsou konzultace ve věcech politických auditů. Pro zabývání se větším rozsahem odborných, resp. technických záležitostí existuje meziresortní pracovní skupina zástupců ředitelů ŘIA.
• ·         Poskytování a přenos znalostí z CHJ prostřednictvím manuálů,
  konferencí, školení, atd.

3.3.2. Centrální koordinační či harmonizační jednotka: GŘ pro rozpočet

GŘ pro rozpočet – a specifičtější záležitosti útvar rozpočtu (ÚR) – je Centrální harmonizační jednotka pro PIFC a pro interní audit prostřednictvím stanovení rámce pro kontrolu rozpočtu a finanční kontrolu na jedné straně, a pro interní audit na druhé straně. Rámec pro zavedení těchto kontrol je formalizován v právních předpisech (zákon a stanovy). Před vydáním správních předpisů ministra financí, existují institucionalizované konzultace mezi GŘ pro rozpočet a útvary pro finanční a ekonomické záležitosti a ředitelstvími interního auditu jednotlivých rezortních ministerstev. Uvnitř nastavených rámců ministerstev jsou ministři / manažeři politiky relativně autonomní (samostatní), pokud jde o rozpočet a finanční řízení. GŘ pro rozpočet dohlíží zejména, zda jsou dodržovány rámce. Proto v přenesené pravomoci předběžná (ex ante) kontrola finančních transakcí může být od generálního ředitelství pro rozpočet velmi omezená a je obecně aplikována pouze na záruky.

Ministerstva jsou povinny jako technický nástroj kontroly rozpočtu používat účetní systém GŘ pro rozpočet. GŘ pro rozpočet neposuzuje zavedení a fungování finančních účetních systémů ministerstev. Takové posouzení /zhodnocení provádí ŘIA a SAI. ŘIA hlásí výsledky svých auditů příslušnému ministrovi, SAI hlásí výsledky svých auditů vládě a parlamentu.

GŘ pro rozpočet dohlíží / monitoruje informační výstup rozpočtových a finančních účetních systémů rezortních ministerstev v průběhu roku prostřednictvím pravidelných a příležitostných informací, poskytnutých útvary pro finanční a ekonomické záležitosti jednotlivých ministerstev. GŘ pro rozpočet má pravomoc požadovat všechny (finanční) informace, které  jsou nezbytné pro jejich kontrolu.

Útvary pro finanční a ekonomické záležitosti jsou ze zákona povinny poskytovat informace. Tyto orgány a povinnosti byly stanoveny v zákoně o účtech vládních institucí z roku 2001.

Pokud jde o interní audit, ministři jsou ze zákona povinni předložit výsledky finančních auditů a dodržování předpisů, včetně prohlášení o věrohodnosti, GŘ pro rozpočet. Tato povinnost byla stanovena v zákoně o účtech vládních institucí v roce 2001.  GŘ pro rozpočet neposuzuje a nevyhodnocuje  nastavení a fungování systémů interního auditu v resortech, a ani nesleduje výsledky interního auditu. SAI pravidelně hodnotí fungování ŘIA a podává zprávy o tom dotyčnému ministrovi a parlamentu.

3.3.3. Decentralizovaná koordinace rozpočtu a finanční kontroly v rámci jednotlivých ministerstev: útvar pro finanční a ekonomické záležitosti (FEAD)

HlavnímiúkolyFEADv rámci ministerstva jsou:

• koordinace ročního rozpočtového procesu a víceleté finanční odhady;
• sledování plnění rozpočtu;
• organizování rozpočtového účetnictví (účetní a finanční odhady) a finanční účetnictví;
• poradenství (nezávisle na politických manažerech / vedoucích) pro ministrai o všech otázkách s finančními důsledky;
• koordinace hodnocení víceletých politik;
• organizování procesu plateb, přiřazení úkolů jednotlivým pokladníkům (= manažeři / správci bankovních účtů) a zajištění cenností (hotovost, kreditní karty, bankovní karty, bankovní záruky, atd.).

4. Finanční kontrola

Neexistuje žádný zvláštní organizační útvar / úřad v rámci systému FM&C pro boj proti podvodům (žádná finanční policie).  Celková organizační struktura vládní zodpovědnosti – jak bylo uváděno v části 2.5.1 holandského příspěvku – je vládní inspekce (investigativa) začleněna do Ministerstva spravedlnosti. Kdykoliv je odhalen případ, který nasvědčuje podvodu ve zjištěních ŘIA nebo Nejvyšší auditorské instituce (SAI), oznámí se a předává vládní inspekci na Ministerstvu spravedlnosti. To může negativní mít na prohlášení ŘIA nebo SAI o věrohodnosti.

 

_______________

¹ Příspěvek Ministerstva financí dne 31. března 2011.

² Také vlády.

³ Anglicky „local governments (municipalities)“.

⁴  Rozuměj „12 kusů“.

⁵  Rozuměj „pravidla státní pokladny“, od slova „fiskus – státní pokladna“.

⁶ Rozuměj „cyklu finančního řízení a kontroly“, anglicky Financial Management and Control – FM&C” nebo “FMC”.

⁷ Anglicky “the supreme audit institution”.

⁸  Také „hospodářské“.

⁹ Také „provozního“.

¹⁰ Anglicky „Treasury“.

¹¹ Anglicky „ leading“.

¹² Také „standardy“.

¹³ Také „rovnováhu“.

¹⁴ Také „schodek“.

¹⁵ Také „pohledávky“.

¹⁶ Také „vedoucí úlohu.

¹⁷ Také „správa.

¹⁸ Rozuměj „útvar generálního auditora“.

¹⁹ Také „pověření“.

²⁰ Rozuměj „vyššího manažera v čele generálního ředitelství“.

²¹ Také „ředitelé“.

²² Řídí zpravidla projety, akce a transakce.

²³ Jako v ČR odbory a oddělení.

²⁴ Také „Nejvyšší auditorský úřad“.

²⁵ Také „útvar“.

²⁶ Rozuměj „žádná finanční policie“.

²⁷ Také „předběžné kontroly“.

²⁸ Také „následné kontroly“

²⁹ Rozuměj jako v ČR uvažovaná funkce „hlavního účetního“ či „finančního ředitele“ pro správu kapitoly státního rozpočtu – ministerstvo, či pro správu územního rozpočtu – územního samosprávného celku.

³⁰ Rozuměj „útvary finančních a ekonomických záležitostí na každém ministerstvu“.

³¹ Také „správnost“, anglicky „regularity“.

³² Anglicky „verifiable“.

³³ Také „audity souladu“.

³⁴ Také „řádného finančního provedení“.

³⁵ Rozuměj tomu tak, že jde o otázku účinnosti procesu auditování“.

³⁶ anglicky „verification“.