Stojíme na prahu účinnosti zcela nového zákona o zadávání veřejných zakázek v ČR. Zákon nabývá účinnosti ke dni 1. října 2016. Načasování je zvoleno dobře. Zadavatelé nyní horečně vypisují zakázky dle současně platné legislativy, kterou bezpečně ovládají. Poslední čtvrtletí roku 2016 si dají s vypisováním pohov. Jen si osvojí uveřejňování nových uzavřených smluv v registru smluv a vyčerpají s předstihem rozpočty roku 2016.

Geneze zákonů o zadávání VZ od r. 1994

Nejprve stručné ohlédnutí do naší novodobé historie a geneze zákona týkajícího se veřejných nákupů v ČR. Míněno tím kdy stát – jeho instituce, jím zřízené podřízené organizace a samosprávy nakupují služby, dodávky a stavební práce od dodavatelů. Dodavatelé reprezentují soukromý sektor. Směna zboží či služeb za peníze je řízena legislativou. Jedná se o transfer veřejných prostředků do soukromých rukou.

 Legislativa je kontinuálně precizována, jak je patrno z tabulky níže.  

Nárůst počtu paragrafů odráží dva trendy. Jedním je snaha postihnout každý možný detail v procesu nákupu za státní eventuálně dotační peníze. Druhým trendem je zahustit text zákona tak, aby jej dovedl vyložit a aplikovat jen specialista. Jde o zhruba 600 mld.Kč ročně, které protečou z rozpočtových a dotačních zdrojů legislativním systémem zadávání VZ. Je to jen zdánlivě řízený transfer? I náhodné poradenství v tomto oboru je lukrativní business. Obzvláště, když je mu systematicky napomáháno. Míněno složitostí aplikace komplikovaných a nejednotných procesních postupů.

Dalším ne méně důležitým momentem je frekvence legislativních změn – novelizací zákona. Statisticky vyjádřeno: minimálně jedenkrát ročně, v dvouletém období 2004 – 2005 čtvrtletně a za posledních deset let v průměru dvakrát ročně nějaká změna ve znění zákona.

Podstatné parametry

Hlavní parametry zákona jsou v zásadě čtyři. Předpokládaná hodnota – limit veřejné zakázky v Kč bez DPH. Toto číslo určuje zařazení zakázky do typu řízení. Od typu řízení se odvíjí procesní postup. Především způsob zveřejnění a lhůty, resp. možnosti jak je zkracovat. Kvalifikace jsou výčtem možností, co vše může či musí zadavatel požadovat po dodavateli a jakou formou. Mnohdy jde o rejstříkově dostupné informace, které by mohl nahradit internetový odkaz. Kopie platných dokladů, kde se klade důraz na jejich stáří, ale různě se stáří dokladu počítá dle typů zvoleného řízení. Zveřejnění – způsob oznámení o zakázce se liší v závislosti na typu zvoleného řízení.

Jaké jsou nové trendy

Trendem je posilovat míru kvalifikace ve prospěch zadavatele. Po novu se opět vrací na scénu obrat dodavatele. V minulém období byl pro leckdy cílené omezování dodavatelského pelotonu vyřazen, nyní se jako legitimní požadavek zadavatele vrací.

Trend minimalizace lhůt, tedy jejich zkracovaní, je v konečném důsledku systémovým kladením překážek potenciálním dodavatelům. Je to opět způsob jak vytvářet časový stres v době přípravy nabídek. Spolu s doplňováním dodatečných informací, po novu terminologicky „vysvětlení ZD“, které mnohdy odráží nejednoznačný popis detailů v zadávací dokumentaci a zanáší ji nejasnostmi a pochybnostmi. Vynucuje si posuny termínů pro podání nabídek, jako alibi na zapracování vysvětlených nejasností, které jdou za zadavatelem. Tedy do poslední chvíle nejistota, kdy že bude ta definitivní uzávěrka pro podání nabídek, možná vyvolaná konkurenčními dodavateli, kteří trollují zadavatele. Ne zřídka je zveřejněn posun termínu podání nabídky v den podání nabídky.

Při námitce a shledání uznání pochybení zadavatele je správní poplatek stanoven na 30 tis Kč. Pokud zadavatel stanoví o vlastní vůli lhůtu pro zadání zakázky, při jejím nedodržení bude hradit účastníkům přiměřené náklady, v praxi si jistě nebude zadavatel na sebe plést bič, toto nebude patrně vůbec aplikováno.

Co se prohlubuje je národní systémová netransparentnost. Stavební zakázka v režimu zjednodušeného podlimitního řízení dosáhne na hodnotu 50 mil.Kč bez DPH a v dalším kole lze vícepracemi z ruky dosáhnout na 30% vysoutěžené hodnoty. Přitom z pohledu transparentnosti zveřejnění se ve věstníku objeví až výsledek, tedy zadání zakázky dodavateli resp. zveřejnění víceprací. Něco na způsob předpovědi počasí, kdy se k našemu úžasu dovídáme, jak to bylo.

Jak je na tom dodavatel

Z pohledu dodavatele se systémově k lepšímu mnoho nemění. Zatím zůstává zastaralý věstník s novou sadou národních formulářů pro transparentní zveřejnění podlimitních zakázek. Bezbřehé profily zadavatelů a dvě komerčně provozovaná e-tržiště. Národní elektronický nástroj – neskutečně předražený systém za evropské dotace, který nejede ani na čtvrt plynu, se v této době za další desítky milionů přebudovává.

Současná nekoncepčnost elektronizace trhu s VZ v Česku připomíná spíš rozvaliny a hromady sutě jako důkaz konce války. Ale Ministerstvo pro místní rozvoj coby systémový garant pro oblast zadávání přitvrdí. Legislativní základ již existuje a vyhláškami a sadou výjimek MMR docílí závazku, tedy plné elektronizace tj. bezpapírové výměny informací mezi zadavateli a dodavateli. Jistě se máme na co těšit. Zadavatelé, dodavatelé i voliči – daňoví poplatníci, kteří to všechno zaplatí.