Kompletní analýzu si můžete přečíst zde

Cíl analýzy

Tato analýza se podrobněji zabývá kvalitou zprávy mimořádného auditu operace „Multifunkční kongresový areál Čapí hnízdo“ (dále jen „Čapí hnízdo“), kterou zpracoval Auditní orgán resp. Ministerstvo financí. Cílem analýzy je posoudit kvalitu auditní zprávy z pohledu mezinárodních auditorských standardů. Má-li audit naplňovat řádně své odpovědnosti, musí být vždy jeho činnost ve shodě s mezinárodními auditorskými standardy. Cílem těchto standardů je mimo jiné vytvořit základnu pro hodnocení výkonu auditora (v tomto případě Auditního orgánu).

Na analýze se podílel tým čtyř nezávislých expertů se zkušeností z oblasti legislativy a auditu prostředku spolufinancovaných z rozpočtu EU a jiné zahraniční pomoci. Jeden z expertů je mezinárodně certifikovaným auditorem.

Analýza by měla sloužit odborné i laické veřejnosti pro snazší interpretaci auditních výsledků ověření dotace udělené Farmě Čapí hnízdo a zhodnocení práce Auditního orgánu.

Úvod

Evropská komise se obrátila na Auditní orgán s pochybnostmi ohledně způsobilosti výdajů ve výši 203 382 225,52 Kč projektu Čapí hnízdo patřící společnosti Farma Čapí hnízdo a.s., jež k 1. červnu 2014 zanikla s tím, že její nástupnickou společností se stala společnost IMOBA a.s. (dále jen „auditovaný subjekt“). Evropská komise specificky vyžádala ověření způsobilosti příjemce dotace. Příjemcem dotace mohla být pouze společnost, která splňovala podmínky malého středního podniku.

Auditní orgán provedl mimořádný audit operace projektu Čapí hnízdo a ve svém závěru konstatuje, že veškeré výdaje projektu ve výši 203 382 225,52 Kč jsou způsobilé.

Závěr analýzy

Auditní orgán se při zpracovávání auditní zakázky projektu Čapí hnízdo dopustil několika závažných pochybení. Auditní zpráva obsahuje zkreslení a věrným způsobem neodpovídá zjištěným skutečnostem. Závažná pochybení u mediálně sledované auditní zakázky narušují důvěru ve funkci Auditní orgánu a vrhají negativní světlo na kontrolní systém čerpání dotací ze souhrnného rozpočtu EU v České republice.

Auditní orgán v auditní zprávě neuvedl ani nijak jinak nekomunikoval omezení své nezávislosti a objektivity. Auditní orgán je součástí Ministerstva financí, jehož vedoucím orgánem byl v době realizace auditní zakázky Andrej Babiš, který byl současně i 100 % vlastníkem auditovaného subjektu, společnosti IMOBA. Auditní orgán se díky této skutečnosti ocitl ve střetu zájmů. Existence střetu zájmů vytváří zdání nevhodnosti a může narušit objektivitu auditorů. Neznamená to, že Auditní orgán neměl auditní zakázku přijmout, ale příjemce auditní zprávy (Evropská komise a případní ostatní příjemci) by toto omezení měl znát. Auditní orgán, ještě před přijetím auditní zakázky, měl informovat Evropskou komisi o střetu zájmů a možném narušení objektivity. Pokud by i přesto Evropská komise trvala na tom, že auditní zakázka má být provedena Auditním orgánem, mělo být omezení nezávislosti uvedeno v auditní zprávě.

Cílem auditní zakázky bylo posoudit, zda Farma Čapí hnízdo v rozhodné době byla malý a střední podnik. Závěrem auditní zprávy by tedy mělo být poskytnutí ujištění (auditní názor), zda Farma Čapí hnízdo byla v rozhodné době malým a středním podnikem. Místo toho Auditní orgán ve svém závěru prohlásil veškeré výdaje projektu za způsobilé i přesto, že zkoumal pouze dílčí podmínku způsobilosti výdajů. Závěrům auditu neodpovídá rozsah auditu ani stanovený cíl auditu. V auditní terminologii se takovému pochybení říká „poskytnutí falešného ujištění“ a jedná se o jednu z největších chyb, které se auditor může dopustit. Je otázka, zda se jedná o metodickou chybu, nekompetentnost Auditního orgánu nebo záměr. V kombinaci se střetem zájmů, ve kterém se auditoři nacházeli, existuje závažná pochybnost, že auditoři podřídili svůj úsudek ve prospěch svého nadřízeného (ministra financí) a současně v době provádění auditní zakázky vlastníka auditovaného subjektu, Andreje Babiše.

Při ověřování, zda Farma Čapí hnízdo v rozhodné době byla malý a střední podnik, postupoval Auditní orgán metodicky nesprávně. Základní způsob jak ověřit, že podnik je skutečně malým a středním podnikem (a nikoli jen skrytou dceřinou nebo mateřskou společností jiného podniku, se kterým by tak mohla tvořit velký podnik), je zjistit, zda podnik je propojen s jinými dceřinými či mateřskými subjekty. V konkrétním zkoumaném případě tedy zjistit, kdo je přímým či nepřímým vlastníkem malého podniku s podílem nad 25 %. Na jednu stranu může malý a střední podnik z důvodu úspory administrativních nákladů učinit čestné prohlášení, že je malým a středním podnikem, může-li v dobré víře oprávněně předpokládat, že takovým podnikem skutečně je. Na druhou stranu musí být malý a střední podnik schopen pravdivost takového čestného prohlášení vždy doložit. Jak vyplývá z auditní zprávy, auditovaný subjekt nepředložil dokumenty prokazující skutečného vlastníka společnosti Farma Čapí hnízdo k datu podání žádosti o dotaci s vysvětlení, že se ztratily. Auditní orgán měl učinit závěr, že neexistuje auditní stopa prokazující splnění podmínky způsobilosti příjemce dotace. Tato skutečnost mohla být dostatečná pro to, aby auditoři konstatovali závěr o nezpůsobilosti výdajů poskytnuté dotace. Zároveň mělo být ve zprávě upozornění na riziko možného dotačního podvodu a poškození finančních zájmu Evropské unie.

Místo toho Auditní orgán velmi podrobně, složitě a detailně zkoumal hypotézu, zda Farma Čapí hnízdo v době podání žádosti o dotaci tvořila jednu hospodářskou entitu se společností AGROFERT HOLDING. Auditní orgán ve své práci ověřoval hypotézu, jejíž ověření nebylo potřebné ke splnění cíle auditní zakázky. Samotné nepředložení dokumentů prokazujících skutečného vlastníka mohlo postačovat k závěru o nezpůsobilosti výdajů projektu. Cílem auditní zakázky bylo posoudit, zda společnost Čapí hnízdo byla v rozhodné době malý a střední podnik, ne, zda tvoří jednu hospodářskou entitu se společností AGROFERT HOLDING. Auditoři ve zprávě uvedli, že nemohli při posouzení působení příjemce dotace na společném nebo relevantní trhu se společností AGROFERT HOLDING auditovat jiné subjekty, než žadatele/příjemce dotace spolufinancované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. I přesto vyjádřili pozitivní závěr o způsobilosti výdajů projektu. Auditor měl v takovém případě odmítnout poskytnutí výroku. Dále je nestandartní, že Auditní orgán ve své zprávě uvádí celou řadu informací, které nemají dopad na celkový závěr a jsou tedy z pohledu ověření způsobilosti nákladů nerelevantní.

Auditoři nepostupovali s řádnou péčí a prohlásili veškeré výdaje za způsobilé. Přitom ze zjištění, která byla médii veřejně publikována, vyplývá, že nebyla splněna podmínka finanční způsobilosti projektu. Žadatel doložil finanční způsobilost projektu pomocí cash flow modelu založeného na splátkách úvěru rozložených do 10 let. Tento úvěr měl být splacen z provozních výnosů generovaných ekonomickou činností farmy. Ve skutečnosti si žadatel vzal úvěr se splatností pouze 5 let (úvěr mu byl poskytnut díky ručení firem AGROFERT HOLDING a IMOBA). Zkrácení splatnosti bankovního úvěru z 10 na 5 let znamenalo zdvojnásobení výše roční splátky úvěru. Farma Čapí hnízdo se následně dostala do platební neschopnosti z důvodu příliš vysokých splátek úvěru, které nebylo možné hradit z ekonomické činnosti farmy, a byla převzata ručitelem bankovního úvěru, společností IMOBA. Finanční způsobilost a udržitelnost projektu je jedním z kritérií pro výběr projektu. Pokud by žadatel uvedl v žádosti splátku úvěru 5 let, bylo by zřejmé, že je projekt neudržitelný a nemohl by být vybrán pro udělení dotace. Toto zjištění by znamenalo, že veškeré výdaje projektu jsou nezpůsobilé.