Konkrétní připomínky

 1)     Veřejnoprávní úprava poměru mezi zaměstnancem a státem.

Uvedený návrh zákona částečně vychází z formulací uvedených v platném zákonu č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (dále také „zákon 218“). Nicméně z hlediska materiálního je subsidiárním řešením k úpravě pracovněprávního vztahu zaměstnanců ve státní službě primárně založeném na zákoníku práce. Dle bodu 3 důvodové zprávy „navrhovaný zákon upravuje nezbytné odchylky od zákoníku práce, ve věcech neupravených tímto zákonem se předpokládá aplikace zákoníku práce.“

Podle našeho názoru je pro potřeby odpolitizování státní správy nezbytné založit poměr těchto zaměstnanců na principu služebním, obdobně jako například u příslušníků ozbrojených složek. Současně proto také v navrhované úpravě nedojde k nezbytné stabilizaci zaměstnanců státní správy. Navrhovaný materiál podle našeho názoru nebude zásadním posunem oproti současnému stavu, zejména v následujících oblastech bude i nadále přetrvávat deficit legislativní opory:

• nebude vyřešena koncepčně oblast systemizace,
• nedojde k odpolitizování státní správy,
• nebude vyřešena koncepčně oblast odměňování,
• nedojde k nastavení transparentního výběru zaměstnanců státní správy.

 Vycházíme z osvědčené praxe na evropské úrovni. Z našeho pohledu se jeví jak optimální řešení prosazení nabytí účinnosti zákona č. 218 s úpravami v oblasti definování politických funkcí a pozice personálního ředitele a generálního ředitele státní služby.

Doporučení:

Odmítnout navrhovaný materiál a prosadit nabytí účinnosti zákona 218. Toto je zásadní doporučení, následující připomínky jsou podpůrnými argumenty k tomuto závěru.

Výše uvedená připomínka je zásadní.

2)     K § 1 odst. (1) Úprava poměrů zaměstnanců, kteří nejsou zaměstnanci ministerstva

Zákon vymezuje omezený okruh tzv. úřadů státní správy, na které se vztahuje. Nicméně postrádáme koncepční řešení zaměstnanců podřízených organizací, které mohou vykonávat zásadní úkoly státu, nebo provozní procesy, které jsou spojeny s veřejnými výdaji sekundárně napojenými na rozpočty jednotlivých kapitol státního rozpočtu. Jde zejména o různé příspěvkové a rozpočtové organizace. I u těchto zaměstnanců by měla být vyřešena problematika spojená s požadavkem na odpolitizování a profesionalizaci státní správy.

Výše uvedená připomínka je zásadní.

3)     K § 1 odst. (2) Definování ne-úředníků resp. politicky ovlivňovaných pozic

Toto ustanovení vyčleňuje náměstky a zaměstnance pracující pro potřeby člena vlády jako veřejného funkcionáře nebo pro jeho politickou činnost anebo pro náměstka člena vlády nebo toho, kdo stojí v čele úřadu státní správy z režimu zákona. S tímto návrhem zásadně nesouhlasíme. Politickými pozicemi na ministerstvu by měli být pouze 1-2 náměstci ministra dle velikosti ministerstva (zástupci ministra), tiskový mluvčí, ředitel kabinetu ministra a max. dva poradci. Veškeré ostatní pozice nemají být ovlivňovány při výběru z politického hlediska. Výkon státní správy by neměl být realizován na základě doporučení politicky nominovaných zaměstnanců, kteří nenesou konkrétní odpovědnost.

Pokud by existovala potřeba tvorby podkladů a analytických materiálů, měla by být pokryta úředníky. V případech kdy půjde o extrémně specifické požadavky pro které je nezbytná konkrétní kompetence (napr. posudek soudního znalce apod.), musí být řešena v rámci transparentní veřejné zakázky.

Výše uvedená připomínka je zásadní.

4)     § 1 odst. (3) Definice správního úřadu

Viz připomínka č. 1. Dále je nezbytné zvážit aplikace v případě Nejvyššího kontrolního úřadu, který má vlastní regulaci.

Výše uvedená připomínka je zásadní.

5)     § 2 Definice činnosti v rozsahu působnosti úřadu státní správy, které jsou náplní práce úředníka

Uvedené ustanovení obsahuje činnosti, které se ve většině případů shodují s definicemi uvedenými v zákoně 218. Nicméně v tomto ustanovení není uvedena z našeho pohledu zásadní činnost „zajišťování organizačních věcí služby a správy služebních vztahů a platových poměrů státních zaměstnanců“. Při formální logice aplikace navrhovaného zákona tak nebudou úředníky zaměstnanci úřadu jako např. účetní, správa majetku, investice, interní audit, kontrola, atd. Tyto vysoce odborné a exponované funkce tak budou mít ještě menší ochranu. Ustanovení popírá původní záměr navrhovatele k odpolitizování a stabilizace exponovaných pozic ve státní správě. Obecně nevidíme konkrétní důvod, proč by tato skupina zaměstnanců měla být mimo.

Výše uvedená připomínka je zásadní.

6)     § 3 odst. (3) Odměňování

Uvedené ustanovení vymezuje rozpětí možného poskytnutí 5 – 15 % příplatku za vedení. Struktura zákona neřeší systematicky nevyhovující systém odměňování ve státní správě, který umožňuje poskytovat odměny násobně převyšující základní plat zaměstnanců. Toto je jedním z kritický prokorupčních problémů současného stavu. Zákon také nazakazuje smluvní platy, kterými se dnes běžně obchází pravidla pro odměňování ve státní správě.

Výše uvedená připomínka je zásadní. 

7)     § 4 Systemizace pracovních míst

Zákon neřeší dosavadní nevyhovující nejednotnou systemizaci na úrovni státní správy jako celku i na úrovni jednotlivých úřadů. Nejsou stanoveny konkrétní sjednocující parametry, které by vedly k tomu, aby nebylo tak jednoduché provádět účelové reorganizace.

Výše uvedená připomínka je zásadní.

8)     § 6 Kvalifikační předpoklady vedoucích zaměstnanců

Zákon neřeší koncepčně proces výběru zaměstnanců. Nejde o změnu současného stavu. Zákon neumožňuje akceptaci zkušeností ze soukromého sektoru pro potencionální uchazeče o vedoucí pozici.

Výše uvedená připomínka je zásadní.

9)     § 9 a § 14 Výběr zaměstnanců

Zákon nepřináší zkvalitnění současného stavu. Umožňuje přijetí zaměstnanců bez výběrového řízení. Mimo to nerozhoduje o výběru vítězného uchazeče automaticky pořadí, ale je na subjektivním rozhodnutí vedoucího úřadu státní správy (možnost výběru prvních pěti úspěšných uchazečů – § 14). Opět je tedy zřejmá možnost zásahu do procesu výběru vedoucích zaměstnanců politickými funkcemi. Dále zákon systematicky neupravuje výběr vedoucích úřadu státní správy podřízených ministrovi. I tyto funkce by neměly být obsahovány na základě jmenování bez výběrového řízení. Jedná se zejména o podřízené organizace v rámci jednotlivých kapitol. I v těchto případech by podle našeho názoru mělo rozhodovat pořadí výsledku výběrového řízení.

Výše uvedená připomínka je zásadní.

10)  § 10 Výběrové řízení

Zákon umožnuje uzavřené formy výběrového řízení, což je v rozporu se zásadou transparentnosti a může omezovat výběr nejkvalitnějšího kandidáta. Toto řešení zásadně odmítáme, veškerá výběrová řízení by měla být přístupná všem potencionálním kandidátům.

Výše uvedená připomínka je zásadní.

11)  § 13 Výběrová komise

Zákon ponechává volbu členů na vedoucím úřadu státní správy. Dva členové by měli být spojeni s gesčním útvarem a personálním útvarem, třetí je na vůli vedoucího úřadu státní správy. I nadále bude možnost ovlivňování výběrových řízení prostřednictvím pozic nominovaných politiky. Jednání komise je dle návrhu neveřejné. Není věcné opodstatnění, proto s tímto zásadně nesouhlasíme.

Výše uvedená připomínka je zásadní. 

12)  § 18 Povinnosti úředníka

V povinnostech úředníka není explicitně zakázáno členství v politických hnutích nebo stranách. Bez takového ustanovení nedojde k odpolitizování státní správy ani po formální stránce. Pro příklad je vhodné uvést, že v návrhu zákona 218 je členství zakázáno.

Výše uvedená připomínka je zásadní.

13)  § 19 Hodnocení úředníků

Koncepce v návrhu není ucelená. Není zřejmé, jak dojde k odpolitizování a stabilizaci na úrovni pozic ředitelů odborů, které jsou podřízené náměstkům. Pozice ředitelů musí být ochráněny velice citlivě. Pokud bude jejich výkon hodnocen politiky, existuje vysoké riziko účelovosti pro jejich případné odvolání. Dosažení stabilizace bude proto sporné. Případné námitky bude řešit vedoucí úřadu státní správy. Jak to bude v případech, kdy by měl hodnocení provádět on sám (pokud nebude např. funkce náměstka). V tomto případě nebude možnost odvolání, proto proces není transparentní. Opět jsou nejvíce ohroženy vyšší manažerské pozice.

Výše uvedená připomínka je zásadní.

14)  § 32 a § 33 Konkurenční doložka a finanční vyrovnání

Obecně postrádáme logiku výběru typu zaměstnanců, na které by se měla konkurenční doložka vztahovat. Existuje mnoho více exponovaných pozic, než je koncepční tvorba v oblasti EU a veřejných zakázek. Není důvod vyzdvihovat tyto dvě oblasti oproti jiným. Nevidíme žádný důvod vyzdvihovat problematiku EU např. oproti národní dotační politice nebo problematiku koncepce v oblasti veřejných zakázek oproti např. oblasti regulace životního prostředí. Samotná výše odstupného ve výši průměrného šestiměsíčního výdělku za konkurenční doložku v trvání 12 měsíců také postrádá logiku. Obě ustanovení doporučujeme vypustit.

Výše uvedená připomínka je zásadní.

15)  § 35 a dále Oblast vzdělávání

Při posouzení celkového rozsahu zákona je oblast vzdělávání velice rozsáhlá oproti úpravě samotného pracovněprávního vztahu. Obecně souhlasíme se systémovým řešením úpravy vzdělávání. Bohužel bez komplexního konceptu úpravy vztahu zaměstnanců a státu jako veřejnoprávního vztahu – služebního poměru postrádá smysl využití koncepce úřednické zkoušky. Úřednická zkouška má podle našeho názoru cíl zajistit komplexní přehled o kompetencích požadovaných na každého vysokoškolsky vzdělaného zaměstnance státní správy. Nicméně koncepce zákona počítá s tím, že se bude vztahovat pouze na úředníky. Nebude tedy využitelná pro politicky definované funkce (náměstky a poradce), u kterých proto nebude zajištěna kompetence pro činnosti, které mohou zásadně ovlivňovat. Stanovená částka uvedená v důvodové zprávě ve výši 5.000,– Kč za vykonání jedné zkoušky a její vyhodnocení je bez dodatečného zdůvodnění nepřiměřená. Není důvod rozdělovat kompetence na dva druhy zkoušky podle platové třídy, do které je zaměstnanec zařazen. Vzhledem k nedávným zkušenostem při zneužívání veřejných prostředků v oblasti pořizování informačních systémů je bez konkrétní finanční analýzy riziko vysoké finanční náročnosti na pořízení personálního portálu.

Výše uvedená připomínka je zásadní.

Závěr

Vzhledem ke koncepci a výše uvedeným systémovým nedostatkům navrhovaného zákona o státních podle nás nenaplní cíle odpolitizování a stabilizace zaměstnanců ve státní správě. I nadále bude poměrně vysoký vlit politiků na personální řízení státní správy.

Vzhledem k tomu doporučujeme návrh zamítnout jako celek a problematiku stabilizace a odpolitizování státní správy řešit prosazením nabytí účinnosti zákonu č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech.