Při seznámení se s tzv. „odbornou“ reakcí ústředního orgánu státní správy na článek „Další nesmysl z Letenské“, která byla zveřejněna pod názvem „Neznalost problematiky auditu a kontroly ze strany L.W“ považuji za zcela zbytečné přispívat k dalšímu upevňování většinového vnímání politiky občany, jako zcela nevěrohodné.

Proč?

Způsob, kterým všeznalý fabulátor a manipulátor Kalousek, připomíná nikoliv reprezentanta ústředního orgánu státní správy, ale „skořápkáře“ z Matějské pouti. Tím pro některé čtenáře předesílám, že nemám na mysli pejorativní nebo též hanlivé pojmenování pro Matějskou pouť, ale jen pro výraz „skořápkář“, tak jak je na základě obecných zkušeností všeobecně vnímaný. 

Znak navození atmosféry dramatu či komedie, anebo nejspíš tragikomedie: skořápkář si sám sobě dovoluje „pronajmout“ svůj blog svému náměstkovi k úřednímu vyřízení nesouhlasu ústředního orgánu s článkem o problematice interního auditu a účetnictví.

Znak dosavadních zkušeností občanů se způsobem a výsledkem vnímání řádné správy věcí veřejných: odborník skořápkáře Matěj občanům úředně sděluje ex offo v nadpisu úsudek skořápkáře a svůj jako vykonavatele, o tom, že autor článku nezná problematiku auditu a kontroly. Stačí pak zmínit jen první odstavec, kde vykonavatel vůle skořápkáře se pokouší „…navodit mylný dojem, že Ministerstvo financí není schopné zavést účinný vnitřní řídící a kontrolní systém a systém interního auditu ve veřejné správě.

Vykonavateli zřejmě není jasné, že funkce interního auditu je součástí 5 standardu vnitřního kontrolního systému ve veřejném sektoru podle U.S. Government Accountability Office či součástí vnitřního kontrolního systému ve veřejném sektoru INTOSAI nebo též součástí 5. komponenty aktualizovaného vnitřního kontrolního systému ve veřejném sektoru COSO na integrovaném základě.

Skořápkáři není jasné, jakou retardaci ve vývoji řídícího a kontrolního systému na všech úrovních veřejné správy prostřednictvím vykonavatelů jeho vůle, jako je Matěj, způsobil, ať již jde o koncepční, legislativní, organizační či metodologické hledisko.

Není třeba si zde třeba připomínat další argumenty, na které si diskutující lidé, s výjimkou několika expertů s obdobnými názory jako skořápkář a vykonavatelé jeho vůle, sami dávají odpověď, opírajíce se o věcné argumenty, např. cituji: „… Váš audit je nejhorší z celé Evropy. Účetní dvůr to popsal jasně …“. Ve vyspělých státech světa je součástí každé zprávy z interního auditu manažerský akční plán k odstranění nesprávností. Česká cesta vykonavatele vůle skořápkáře bude opět projektovat výroční výroky, nebo též stanoviska interního auditora o spolehlivosti vnitřního kontrolního systému, a to s neustávajícím úsilím o duplicity, dříve křížením s daňovými kontrolami, nyní s křížením s externím auditem, který má být již dávno vykonáván Nejvyšším kontrolním úřadem, jak je to obvyklé v rozvinutých demokraciích. K tomu je třeba dodat, že tam však nepůsobí dlouhodobě skořápkáři a vykonavatelé jejich vůle, neboť selský rozum jim to zřejmě nedovolí. Odkaz: odůvodnění o spolehlivosti Ministerstva financí pod vedením skořápkáře Kalouska najdete ve zprávě Evropského účetního dvora, nebo si zajeďte do Botswany nebo Rwandy, kde by tento skořápkář a vykonavatelé jeho vůle měli předat své zkušenosti z výkonu řádné správy veřejných financí. Avšak je možné, že zdejší poslanci by neměli zájem, protože tam mají takových expertů dost, vždyť jsou v korupci přibližně na stejném místě.