Před několika týdny jsem z dlouhé chvíle na dovolené u vody napsal svůj komentář k dalšímu legislativnímu zmetku, který se týkal záměru úředníků MF na omezení nezávislosti interních auditorů ve veřejném sektoru.
Na můj krátký článek zareagoval prostřednictvím blogu pana Kalouska jeho náměstek pan Matej. Vysvětlil mi, že tomu vlastně „nerozumím a že ve svém článku úmyslně nebo z neznalosti problematiky, uvádím zkreslené informace, které mají navodit mylný dojem, že Ministerstvo financí není schopné zavést účinný vnitřní řídící a kontrolní systém a systém interního auditu ve veřejné správě.“ Nechtěl jsem už na reakci Kalouskova muže reagovat, ale bohužel mi to nedá. 1.8 2013 byla schválena ministerská vyhláška 220/2013 Sb. o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek. Text je de facto shodný s návrhem, jehož chybami jsem se zabýval. (http://www.statnipokladna.cz/cs/aktuality/2013/vyhlaska-c-220-2013-sb-o-pozadavcich-na-837).  Problematické jsou především následující ustanovení:

(1) Dotčená účetní jednotka v průběhu účetního období organizuje činnosti související se schvalováním účetní závěrky dotčené účetní jednotky tak, aby docházelo k průběžnému posouzení úplnosti a průkaznosti účetnictví a vyhodnocení předvídatelných rizik a ztrát. (2) Činnosti uvedené v odstavci 1, které dotčená účetní jednotka organizuje v rámci procesů interního auditu a finanční kontroly podle jiného právního předpisu, případně jiných obdobných povinností stanovených jiným právním předpisem, směřují zejména k zajištění dokumentů podle § 5 písm. b) a c).

(1) Schvalující účetní jednotka a dotčená účetní jednotka v průběhu účetního období organizují činnosti související se schvalováním účetní závěrky dotčené účetní jednotky tak, aby docházelo k průběžnému posouzení úplnosti a průkaznosti účetnictví a vyhodnocení předvídatelných rizik a ztrát. (2) Činnosti uvedené v odstavci 1, které dotčená účetní jednotka a schvalující účetní jednotka organizují v rámci procesů interního auditu a finanční kontroly podle jiného právního předpisu3), případně jiných obdobných povinností stanovených jiným právním předpisem5), směřují zejména k zajištění dokumentů podle § 17 písm. b) a c).

V důvodové zprávě MF potom popisuje, že „podmínkami součinnosti interního auditu se rozumí například to, že pokud v průběhu účetního období zjistí nějakou skutečnost, která může mít vliv například na úplnost a průkaznost účetnictví, tak tuto skutečnost oznámí též účetním pracovníkům, a ne pouze statutárnímu orgánu.“

V jiné části důvodové zprávy úředníci MF uvádějí, že „tímto krokem se neukládá žádná nová významná povinnost interním auditorům v průběhu účetního období. Jde pouze o to, aby zjištění provedená dotčenými osobami v průběhu účetního období byla v roční zprávě zhodnocena s ohledem na úplnost, průkaznost a srozumitelnost účetnictví a s ohledem na vyhodnocení předvídatelných rizik a ztrát.“
Rád bych ještě jednou zopakoval, že je nesmysl, aby interní auditoři organizovali svoji práci tak, aby docházelo k průběžnému posouzení úplnosti a průkaznosti účetnictví a vyhodnocení předvídatelných rizik a ztrát. Je to jednoduše hloupost a nic na tom nemění alibistický text důvodové zprávy. Interní audit by měl být funkčně nezávislý na výkonném managementu. Průběžné posuzování si musí zajistit management sám, to je jeho věc. Pokud do toho bude interní audit zatažený, nebude potom moci tuto oblast auditovat. Účetní si mohou od managementu vyžádat zprávy interního auditu a posoudit, jestli zjištění mají dopad na účetnictví nebo ne.

Mimo to si úředníci na MF dlouhá léta pletou rozdíl mezi auditem interní a externím. Ale je to asi moc po nich chtít, aby pochopili, že účetní závěrka je věcí externího auditu. Ono totiž není tak jednoduché průkaznost a úplnost účetnictví ověřit. Je potřeba mít auditorské zkoušky nebo certifikát. Leda že by na MF vymysleli, že každý interní auditor takové zkoušky bude mít. Třeba to bude další zlepšovák z letenské, který nás možná v budoucnu čeká. Nebo naopak budou muset interní auditoři bez těchto zkoušek dávat ujištění o průkaznosti a úplnosti účetnictví, i když tomu nebudou stoprocentně rozumět a bude to celé na nic. Ale pokud dojde k chybě, bude tu někdo, na koho to celé svést, bude tu interní auditor. A tak bude popletený systém nově ještě více popletený, auditoři budou vytížení prací managementu a podstatné věci jako veřejné zakázky a dotace se auditovat nebudou. Možná má pan Matej pravdu. Vůbec tomu nerozumím. Ono tomu totiž ani rozumět nelze, protože je to jednoduše hloupost.

Lukáš Wagenknecht

Celý text blogu pro aktualne.cz můžete nalézt zde.