SELHÁNÍ KONTROLNÍHO SYSTÉMU EK PŘI POSKYTOVÁNÍ PODPORY ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ V ČESKÉ REPUBLICE

Analýza Good Governance k důsledkům nečinnosti Evropské komise při selhání Auditního orgánu v kauze Čapí hnízdo.

Publikováno: 18.8.2017

Autor: Lukáš Wagenknecht

Téma: Články, komentáře a prohlášení

 

Kompletní analýzu si můžete přečíst zde

Úvod 

Tato zpráva navazuje a doplňuje původní „Analýzu kvality zprávy mimořádného auditu operace „Multifunkční kongresový areál Čapí hnízdo“, jež byla publikována Good Governance 29. května 2017., zejména co se týče některých dalších pochybení Auditního orgánu v Auditní zprávě a demonstraci toho, jak měla Auditní zpráva vypadat a na co se měla zaměřit v uvedených ohledech. Tato zpráva dále provádí rozbor širších okolností týkajících se předmětu a zadání Auditní zprávy, zejména roli příslušných resortů Evropské komise (DG REGIO) a jejich spoluodpovědnosti za nízkou kvalitu Auditní zprávy a zásadní nedostatky účinného fungování řídicího a kontrolního systému operačních programů v situaci, kdy se Auditní orgán nachází ve střetu zájmů – tak jak tomu bylo v předmětném auditu operace – , jehož si příslušné resorty Evropské komise byly či musely být při zadávání předmětného auditu operace vědomy.

Obecná zjištění

Situace, kdy Auditní orgán (AO) v horizontu cca tří měsíců ani úředníci Evropské komise v horizontu 18 měsíců (k datu zpracování této analýzy) nejsou schopni dát odpověď na relativně banální otázku, zda příjemce dotace byl či nebyl malým či středním podnikem, protože orgány odpovědné za přidělování dotací nedisponují příslušným důkazním materiálem pro zpracování odpovědi na danou otázku, ani si nejsou schopny takový důkazní materiál z veřejných zdrojů či od příjemce dotace opatřit, je nezvratným důkazem toho, že řídicí a kontrolní systém operačních programů v České republice, je vážně narušen, tj. v rozporu s nařízením (EU) 1083/2006 a nařízením (EU) č. 1303/2013 nefunguje účinným způsobem.

Takový stav nesmí ani AO ani Evropská komise ignorovat, nemají-li se dopouštět protiprávní nečinnosti, zvláště v situaci, kdy jak vyplývá ze skutečností případu C-110/13 HaTeFo projednávaného Soudním dvorem Evropské unie, německý řídicí a kontrolní systém operačních programů určeným pro malé a střední podniky provádí kontroly statusu MSP ještě před přiznáním dotace, a je tak schopen ještě před přidělením předmětné dotace pro malé a střední podniky ověřit, zda čestné prohlášení o tom, že žadatel je malým a středním podnikem, je pravdivé či nikoli, a v návaznosti na to dotaci pro malé a střední podniky přidělit či nikoli.

Detailní zjištění

AO měl a mohl zjistit a uvést v Auditní zprávě,

  • relevantní ustanovení unijních a českých právních předpisů, podle kterých je třeba posuzovat, zda byl Žadatel dotace malým a středním podnikem;
  • zda Žadatel byl v dobré víře, že je malým a středním podnikem v okamžiku podání žádosti o dotaci, jakož i během relevantní doby čerpání dotace;
  • že převody podílů v právnické osobě Žadatele jsou pouze fiktivní;
  • měl učinit relevantní závěry ohledně společného jednání Žadatele, skupiny Agrofert a její konečné ovládající fyzické osoby Andreje Babiše a jeho blízkých příbuzných;
  • že existují důvodná podezření na trestný čin poškozování finančních zájmů Evropské unie.

Důvodem pochybení AO v Auditní zprávě je skutečnost, že se AO nacházel v daném případě ve střetu zájmů.

Evropská komise přispěla k pochybení AO tím, že mu zadala provedení auditu, přestože věděla, že je AO v daném případě ve střetu zájmů. Navíc příliš krátkým termínem auditu dostala AO pod časový tlak, takže AO nemohl audit provést řádně.

Důsledkem popsaných pochybení AO je:

  • nekvalitní auditní zpráva porušující mezinárodní auditní standardy a čl. 127, odst. 3 nařízení (EU) 1303/2013,
  • narušení důvěry v nezávislost a nestrannost AO, co se týče předmětné auditní zprávy,
  • narušení důvěry v účinné fungování řídicího a kontrolního systému operačních programů v situaci, kdy je AO ve střetu zájmů, tedy zejména vzhledem operačním projektům a dotačním titulům, z nichž benefitují společnosti skupiny Agrofert.

Důsledky pochybení ze strany Evropské komise a její spoluodpovědnosti spočívají ve vědomosti jejich příslušných Generálních ředitelství, konkrétně DG REGIO, o:

  • střetu zájmů u AO vzhledem k auditovanému subjektu (Žadateli),
  • nefunkčnosti řídicího a kontrolního systému operačního v ČR vzhledem k (i) malým a středním podnikům, co se týče dotací určených pro tyto podniky, a (ii) příjemcům evropských dotací ze skupiny Agrofert.

Pozn.: Přibližná částka finančních prostředků, jež skupina Agrofert získala v programovacím období 2007 – 2013, včetně zemědělských dotací, se rovnala částce 4,9 miliard Kč1.